Výzkum aktuálně

NÚLK jako výzkumná organizace

Národní ústav lidové kultury provádí základní výzkum, aplikovaný výzkum nebo experimentální vývoj a šíří jejich výsledky prostřednictvím výuky, publikování nebo převodu technologií. NÚLK je zřizován jako národní odborné pracoviště zabývající se tradiční lidovou kulturou a péči o ni na území celého našeho státu a je jednou z mála institucí České republiky, která se komplexně zaměřuje na základní i aplikovaný výzkum v dané oblasti. Touto problematikou se explicitně zabývá od svého vzniku, a proto cíleně shromažďuje, uchovává, popisuje a odborně zpracovává doklady o tradiční lidové kultuře jako důležité součásti kulturního dědictví; zároveň podporuje výměnu informací a zkušeností s obdobnými institucemi v ČR i v zahraničí. Jedná se o různé formy vědeckého zpracování, ochrany, uchování a prezentace tradiční lidové kultury – kulturního dědictví, folklorních jevů (lidový tanec, píseň, hudba, obyčeje, obřady, zvyky aj.), lidových řemesel, technologií lidové umělecké výroby, folklorismus, zásad muzejní práce apod.

Koncepční záměr výzkumné organizace na období 2016—2022

Dlouhodobá koncepce rozvoje výzkumné organizace pro opakované hodnocení koncepce NÚLK na léta 2024-2028

Dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace

Na základě kvalitních výsledků své vědecké činnosti má NÚLK přiznán status výzkumné organizace a na realizaci vědeckých projektů získává institucionální podporu Dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace. Současně může instituce žádat o příspěvky grantových agentur a účastnit se veřejných zakázek ve vědě a vývoji.

Charakteristika cílů ve výzkumu a vývoji NÚLK v roce 2017:

1. Virtuální badatelna sbírkových fondů NÚLK - oděvní součástky

Víceletá aktivita Virtuální badatelna sbírkových fondů NÚLK si klade za cíl zpřístupnění sbírkového fondu Národního ústavu lidové kultury. Jedná se o modelový příklad způsobu šíření poznatků získaných dlouhodobým výzkumem široké veřejnosti prostřednictvím internetového prostředí. Cílem je vytvořit ucelenou informační bázi, v níž budou publikovány poznatky získané identifikací předmětu a srovnávacím výzkumem. Výzkumná aktivita zahrnuje identifikaci sbírkových předmětů na základě Systematiky třídění oděvních součástek, zapracování získaných informací do karty sbírkového předmětu v prostředí Bach Systems, fotodokumentaci vybraných sbírkových předmětů ze sbírkového fondu a zavedení fotodokumentace do karty sbírkového předmětu v prostředí Bach Systems. Následujícím krokem je definice polí karty sbírkového předmětu, které budou sdíleny v prostředí webové aplikace Virtuální badatelna sbírkových fondů NÚLK a export dat. V roce 2017 se projekt zaměří na zpřístupnění vybraných skupin z fondu lidového oděvu, konkrétně mužské vesty a ženské živůtky (vesty) z hedvábných a polohedvábných materiálů, čepce, čepení a šátky. Celkově bude zpracováno 450 kusů sbírkových předmětů.

2. Lidová řemesla a lidová umělecká výroba v ČR - úpravy ženské hlavy

Víceletá aktivita si klade cíl odborný popis, rozbor a zhodnocení způsobů úpravy ženské hlavy v českých zemích. Dosavadní výzkum se zaměřoval především území Moravy, kde byly prozkoumány a zdokumentovány způsoby vázání velkých tištěných šátků (2013 – 14) a způsoby úpravy vlasů, vázání šatky, vínku a čepce (2015 – 2016). Cílem následující etapy je výzkum, fotografické a filmové dokumentace charakteristických způsobů úprav ženské hlavy ve vybraných regionech Čech. Z důvodu časové a obsahové náročnosti je úkol naplánován na léta 2017 – 2018. V obou letech bude ve vybraných lokalitách probíhat filmová dokumentace a terénní i archivní výzkum. V roce 2018 proběhne zhodnocení výzkumu, jehož výsledkem bude odborná publikace s přílohou filmového dokumentu. Na rozdíl od regionů Moravy, kde se dalo čerpat z živé terénní praxe, bude způsob zpracování území Čech spíše selektivní. Jen v několika regionech západních a jižních Čech se lze totiž opřít o místní krojovou tradici, jinde si budeme muset spokojit s rekonstrukcemi původních postupů, vytvořené místními znalci a zažitou praxí etnografů a folkloristů. Ve středu našeho zájmu jsou různé formy pokrývek hlavy dívek a vdaných žen. Celý soubor bude rozdělen podle typu pokrývky s udáním regionu.

3. Lidová řemesla a lidová umělecká výroba v ČR - stavba hudebních nástrojů

Cílem víceleté aktivity, která je součástí ediční řady Lidová řemesla a lidová umělecká výroba v České republice, je zdokumentovat a uchovat technologické postupy stavby hudebních nástrojů. Úkol navazuje na předchozí výzkumy z let 2012 – 2014 (věnovaný konstrukci strunných smyčcových nástrojů s dlabaným korpusem – skřipky, ochlebky a korábek) a z let 2015 – 2016 (zaměřený na basové strunné nástroje – Skřípácký bas a trumšajt). V roce 2017 bude třetí část úkolu dokumentace stavby hudebních nástrojů v rámci uvedené edice věnována strunným trsacím nástrojům. V českém lidovém prostředí se v minulosti užívali hlavně tito zástupci: kytara, kobza, harfa, citera a loutna. Pro třetí díl byly vybrány nástroje sestavené ze skříňového korpusu bez krku: kobza a citera. Nástroje se používaly jak pro sólovou hru, domácí muzicírování i pro souborovou hru. Kobza je lokačně zasazena do oblasti Moravy a Slovenska (v současnosti se k hudební interpretaci neužívá), citera je doménou středoevropskou (např. citeráři doprovázející soubor maďarské menšiny). Pro časovou náročnost stavby vlastních nástrojů je projekt rozdělen na dvouleté období. Výstupem z projektu v roce 2017 bude vytvoření výkresové dokumentace kobzy na základě sbírkových předmětů NÚLK a nákup dvou nástrojů postavených v rámci projektu do sbírek NÚLK. Výstupem v roce 2018 bude vydání odborné knihy „Lidová řemesla a lidová umělecká výroba v České republice – Hudební nástroje IX. 3. část Strunné trsací nástroje (citera a kobza)“ /pracovní název/ a dokončení DVD dokumentu jako přílohy odborné knihy zachycující technologický postup stavby hudebních nástrojů.

4. Experimentální centrum hliněného stavitelství

a) Hliněné omítky na dřevěných konstrukcích tradičních staveb

Cílem aktivity je provádění experimentálního ověřování stavebních technologií tradičních hliněných staveb jako prostředku k zachování památek tohoto typu architektury a zároveň zhodnocení jeho edukačního potenciálu. Víceletý (2017-2019) výzkum navazuje na úspěšně řešený projekt NAKI DF11P01OVV015, Technologie tradičního hliněného stavitelství na Moravě a vztahové souvislosti k oblasti středního Podunají, jehož důležitými výstupy aplikovaného výzkumu byly jednak certifikovaná metodika a památkový postup. Certifikovaná metodika, podobně jako památkový postup, jsou primárně určeny pro potřeby Národního ústavu lidové kultury a obdobných institucí zaměřených na budování kopií hliněných staveb, nebo na jejich údržbu. Jedná o důležité a uchopitelné prostředky sloužící jako pracovní návody k praktickému předání vymizelých jevů, které by jinak upadly zcela v zapomnění. Řešitel se bude postupně zabývat problematikou hliněných omítek na dřevěné konstrukci tradičních staveb (I. etapa 2017), hliněnými podlahami (II. etapa 2018) a problematickou stěn z hliněných válků (III. etapa 2019). V rámci aktivity bude prováděn terénní výzkum hliněných staveb a jejich dokumentace a experimentální ověřování stavebních technologií v MVJVM. Vytvořeny budou rešerše literatury a pramenů (ikonografické a písemné). Během roku 2017 se uskuteční dle studijních a výzkumných potřeb několik služebních badatelských cest určených k dokumentaci hliněného stavitelství.

b) Pigmenty hliněných omítek

Úkol navazuje na úspěšně řešený výzkumný projekt Technologie tradičního hliněného stavitelství na Moravě a vztahové souvislosti k oblasti středního Podunají, v rámci kterého byly odebrány a analyzovány pigmenty interiérových i exteriérových omítek lidových hliněných staveb na jihovýchodní a střední Moravě. Část výsledků byla publikována (Všianský, 2014). Aktivita se zaměřuje na analýzu pigmentů interiérových i exteriérových omítek lidových staveb a bude rozdělena na 3 etapy: I. etapa 2017 - pigmenty hliněných staveb, II. etapa 2018 – pigmenty hliněných omítek, III. etapa 2019 – pigmenty hliněných omítek. Terénní a analytická část předkládaného úkolu bude zacílena především na region Luhačovického Zálesí, který byl z hlediska omítek v popředí zájmu etnografů již v první polovině dvacátého století (Václavík, 1930). Dle Antonína Václavíka zde byly z důvodu nedostatku vápna v některých lokalitách použity na líčení „bílé hlíny“. Dle popisu se pravděpodobně jedná o kaolinitický jíl, který byl používán v lidové i sakrální architektuře západních Čech. Vzhledem k nedostatku tohoto materiálu v oblasti jihovýchodní Moravy je jeho použití v oblasti Luhačovického Zálesí velmi zajímavé. Přínosem bude identifikace zdroje na základě srovnání fyzikálně-chemických vlastností těchto omítek s vlastnostmi jílů odebranými v terénu. Terénním odběrům bude předcházet rešerše odborné literatury a archivních pramenů týkajících se historické těžby nerudních surovin v dané oblasti. V případě úspěšného dohledání zdroje jílu a jeho těžitelnosti alespoň v malém měřítku bude tento materiál použit na vytvoření experimentální omítky v MVJVM. Rovněž pigmenty omítek jsou v této oblasti výjimečné v obci Zlámanec, a to především barevnou pestrostí. Jedná se odstíny modré (pravděpodobně se jedná o ultramarín), červené a žluté, ale také zelené, která je z materiálového hlediska obzvláště zajímavá. Na žádné z lokalit studovaných v rámci projektu NAKI se nepodařilo jednoznačně identifikovat použití zelených hlinek, které např. ve Zlámanci nelze vyloučit.

Hliněná omítka (lepenice) na dřevěné konstrukci tradičních staveb: příprava, aplikace, údržba(*.pdf)
Metodika Konstrukce hliněné podlahy (*.pdf)
Metodika Konstrukce hliněného mlatu (*.pdf)
Certifikát Ověřené metodiky
Konstrukce nabíjeného monolitického hliněného zdiva (*.pdf)

Další výzkumné a odborné úkoly NÚLK, které nejsou obsaženy v dlouhodobém koncepčním rozvoji výzkumné organizace, jsou řešeny v rámci aktivit hlavní činnosti.