Výzkum aktuálně

NÚLK jako výzkumná organizace

Národní ústav lidové kultury provádí základní výzkum, aplikovaný výzkum nebo experimentální vývoj a šíří jejich výsledky prostřednictvím výuky, publikování nebo převodu technologií. NÚLK je zřizován jako národní odborné pracoviště zabývající se tradiční lidovou kulturou a péči o ni na území celého našeho státu a je jednou z mála institucí České republiky, která se komplexně zaměřuje na základní i aplikovaný výzkum v dané oblasti. Touto problematikou se explicitně zabývá od svého vzniku, a proto cíleně shromažďuje, uchovává, popisuje a odborně zpracovává doklady o tradiční lidové kultuře jako důležité součásti kulturního dědictví; zároveň podporuje výměnu informací a zkušeností s obdobnými institucemi v ČR i v zahraničí. Jedná se o různé formy vědeckého zpracování, ochrany, uchování a prezentace tradiční lidové kultury – kulturního dědictví, folklorních jevů (lidový tanec, píseň, hudba, obyčeje, obřady, zvyky aj.), lidových řemesel, technologií lidové umělecké výroby, folklorismus, zásad muzejní práce apod.

Dlouhodobá koncepce rozvoje výzkumné organizace pro opakované hodnocení koncepce NÚLK na léta 2024-2028

Na základě kvalitních výsledků své vědecké činnosti má NÚLK přiznán status výzkumné organizace a na realizaci vědeckých projektů získává institucionální podporu Dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace. Současně může instituce žádat o příspěvky grantových agentur a účastnit se veřejných zakázek ve vědě a vývoji.

Koncepce výzkumné organizace NÚLK v letech 2024-2028 navazuje na úkoly předchozího období a dále rozvíjí základní a aplikovaný výzkum vybraných jevů kulturního dědictví v oblasti tradiční lidové kultury (etnologie), což má přispět k jejímu dalšímu poznání, dokumentaci, ochraně a prezentaci široké veřejnosti. Zvolená dvě témata vycházejí ze směřování VO v posledních dvou desetiletích a nová koncepce kontinuálně navazuje na DKRVO řešený mezi roky 2019-2023. Jmenovitě se jedná o dílčí cíle A (tradiční lidový oděv) a B (hudební nástroje). Předchozí koncepční záměr přinesl řadu důležitých výstupů, které budou dále rozvíjeny. Především půjde o audiovizuální dokumentaci tradičních postupů lidového odívání a výrobců hudebních nástrojů.

Cíle NÚLK jako výzkumné organizace při tom vycházejí z naplňování strategických dokumentů, a to Meziresortní koncepce aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity na léta 2023-2030 a Státní kulturní politiky 2021-2025+. Systematicky je uplatňována snaha profesně směřovat mladé členy výzkumných týmů a rozvíjet meziinstitucionální spolupráci.

Charakteristika dílčích cílů koncepce na léta 2024-2028:

A – Výzkum a dokumentace tradičních postupů lidového odívání

Tento úkol je zaměřený na tradiční postupy lidového odívání v českých zemícha podrobně studuje lidový oděv a jeho uplatnění v minulosti a především současnosti, kdy se výrazně zvyšuje zájem o jeho nošení. Časově se jedná o období od konce 19. století do poloviny 20. století. Záměrem je identifikace signifikantních krojových variant, metodiky jejich oblékání a uplatnění v rámci komunit jejich nositelů. Jedná se o etnografické oblasti, ve kterých je lidový oděv stále živou součástí lokálních venkovských komunit a tvoří jeden z prvků regionální identity. Důležitým předpokladem je kontinuální vývoj lidového oděvu v dané oblasti a s tím související povědomí o jeho funkcích, a to jak v historické rovině, tak jejich posun, eventuálně transformace, až do současnosti. Podstatným aspektem je variabilita kroje, jeho varianty dodnes uplatňované různými skupinami nositelů pro konkrétní příležitosti v rámci rodinných a církevních slavností, folklórních vystoupení atd. Tyto aspekty eliminují oblasti, ve kterých se kroj uplatňuje pouze jako „kostým“ a postrádá širší společenský kontext v návaznosti na regionální kulturu a historii.

S ohledem na tato kritéria se projekt zaměřuje na etnografické regiony Chodsko (Západočeský kraj), Horňácko (Jihomoravský kraj) a Uherskobrodské Dolňácko (Zlínský kraj). Ve všech těchto oblastech je lidový oděv dodnes živým a nanejvýš aktuálním fenoménem, užívaným množstvím nositelů všech generací u řady příležitostí.

Výsledkem bude odborná publikace a aplikační výstup typu Aodb - audiovizuální dokument (DVD) - zachycující správné oblékání kroje v různých etnografických regionech, časových horizontech, společenských příležitostech a věkových skupinách. Projekt tak naváže na dlouholetou činnost NÚLK v oblasti filmové dokumentace tradičních lidových řemesel a postupů odívání (Tarcalová: Tradiční úprava hlavy, 2014; Langhamerová: Tradiční úprava hlavy, 2018; Hrbáčová – Vašulková, 2021: Lidový oděv na Kyjovsku, 2021).

Výsledky aplikovaného výzkumu budou mít význam zejména pro tyto skupiny: odborníci z oblasti etnologie, historie, dějin umění (identifikace a výzkum oděvních součástí a textilních materiálů, jejich využití v kulturním a společenském kontextu); kurátoři muzejních sbírkových fondů a restaurátoři (metodika úpravy a oblékání tradičního oděvu, kombinování jeho součástí); nositelé lidového oděvu z řad veřejnosti, folklorní soubory a skupiny (metodika úpravy a oblékání tradičního oděvu, kombinování jeho součástí); kreativní průmysl (zdroj inspirace a poznání tradičního oděvu a regionální kultury).

B – Výzkum a rekonstrukce plátkových aerofonů s měchem (dudy, vzdušnicové šalmaje) v českých zemích v průběhu 18. a 20. století a postupů jejich stavby na základě rozboru sbírkových předmětů z fondů českých muzeí s využitím zkušeností získaných při experimentální rekonstrukci těchto nástrojů.

Téma dokumentace stavby hudebních nástrojů navazuje na úspěšné realizace, které NÚLK systematicky řeší od roku 2012. Aktivita je zaměřena na dokumentaci jedinečných technologických postupů používaných při jejich výrobě. První dva díly byly věnovány smyčcovým nástrojům sopránovým (skřipky, ochlebky a korábek) a basovým (trumšajt, kontrabas a skřípkařský bas). Třetí díl se zaměřil na skupinu trsacích nástrojů bez krku, z nichž byly vybrány kobza a citera. Čtvrtý díl byl věnován jednoduchým aerofonům (píšťaly, flétny). V rámci DKRVO na léta 2024-2028 je pozornost věnována skupině nástrojů, které byly hlavními nositeli hudebnosti v lidovém prostředí. Jednalo se o dudy, na Moravě známé jako gajdy. Zohledněny budou rovněž vzdušnicové šalmaje.

Dudy jsou nástrojem, který spojuje evropskou kulturu. Geograficky byly rozšířeny od východního pobřeží Středozemního moře až po britské ostrovy. Na území českých zemí plnily až do konce 19. století roli hlavních a nejrozšířenějších nositelů lidové hudby. Jejich existence je doložena množstvím dochovaných exemplářů, ikonografických dokladů, zvukových nahrávek i notových záznamů.

Téma dud bylo od druhé poloviny minulého století rozpracováno v odborných publikacích (Markl: Dudy a dudáci, 1962; Režný: Lidové hudební nástroje v Čechách, 1975; Číp: Dudy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 2006). Tato problematika se objevila i v několika audiovizuálních dokumentech (výroba dud, historie dudáctví). Záznamy jsou většinou dostupné na internetovém serveru Youtube. Společným rysem je spíše popularizační rámec, nebo se jedná o reklamu na výrobce/interprety, jež postrádá odbornou systematickou práci.

Cílem projektu proto bude zachycení tradiční rukodělné výroby těchto nástrojů, které se v důsledku rozvoje a dostupnosti moderní techniky postupně vytrácí z užívání a hrozí, že budou zapomenuty, podobně jako tomu bylo například u houslařských laků během 18. století (italská škola). Kromě vlastního zachování výroby těchto hudebních nástrojů bude pozornost věnována i vytvoření databáze jejich výrobců dostupné prostřednictvím webové mapové aplikace, která pomůže s identifikací dochovaných dud v různých paměťových institucích. Výsledkem tohoto úkolu bude odborná publikace a nově i aplikační výstup typu Aodb – audiovizuální dokument (DVD) se scénářem.

Další výzkumné a odborné úkoly NÚLK, které nejsou obsaženy v dlouhodobém koncepčním rozvoji výzkumné organizace, jsou řešeny v rámci aktivit hlavní činnosti.