Folklor má nové zázemí – v NÚLK vzniklo Metodické centrum, které nabídne podporu souborům i jednotlivcům. Bude zpřístupňovat odborné poznatky veřejnosti a posilovat povědomí o kulturním dědictví.
Centrum se zaměří na:
• podporu a metodickou pomoc pro soubory
• otázky spojené s tradicemi a dědictvím
• agendu UNESCO a CIOFF
• organizaci Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice.
Co to konkrétně znamená?
Metodické centrum pro folklor naváže na dlouholetou práci NÚLK s folklorními soubory a festivaly. Bude pořádat školení pro vedoucí i členy souborů, připraví metodické materiály k lidovému tanci a hudbě, krojům či zvykosloví a otevře prostor pro společná setkávání a sdílení zkušeností. Můžete se těšit například na letní kempy a workshopy či projekty pro děti a mládež. Důležitou součástí činnosti centra bude také výzkum a zpřístupňování dokumentace folkloru, především lidových tanců.
Metodické centrum bude nadále poskytovat podporu nositelům a institucím v oblasti nehmotného kulturního dědictví. To zahrnuje nabídku školení, seminářů i další formy vzdělávání, vydávání metodických materiálů a facilitaci – tedy citlivé provázení nositelů při péči o jejich živé tradice a při hledání cest, jak je udržet pro budoucí generace.
Cílem centra je posílit propojení mezi odborníky, soubory a širokou veřejností a přinášet inspiraci i podporu tam, kde jsou folklor a další tradice živou součástí každodenního života.
Kontakty na pracovníky centra naleznete zde.
V úterý 26. 8. 2025 proběhla v rámci hodové zábavy v obci Vrbice redokumentace slováckého verbuňku a zavádky. Oba lidové tance jsou zapsané do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, verbuňk také do Reprezentativního seznamu UNESCO. Obec Vrbice se nachází v jižní části subregionu Hanácké Slovácko. Oba statky byly sledovány v přirozeném prostředí jejich výskytu. Byl zachycen verbuňk v podání místní chasy i ženatých mužů v kontextu daného tanečního pořádku. Zavádka je tanec charakteristický pouze pro Hanácké Slovácko. Ve Vrbici se jako v jediné lokalitě výskytu tančí až v úterý. Při jeho provedení je důležitá úloha tzv. „starých stárků“, kteří jsou voleni z řad ženatých mužů.
Zavádka: https://www.nulk.cz/2024/02/23/zavadka-na-hanackem-slovacku/
Verbuňk: https://www.nulk.cz/2017/01/22/slovacky-verbunk-2/
S hlubokým zármutkem oznamujeme, že v pondělí 8. 9. 2025 zemřel emeritní ředitel Národního ústavu lidové kultury PhDr. Josef Jančář, CSc., uznávaný etnograf, etnolog, muzejní a vědecký pracovník.
Poslední rozloučení se zesnulým proběhne ve středu 24. 9. 2025 v 15.00 hodin
ve smuteční síni na hřbitově v Mařaticích.
Profesní dráha pana doktora Jančáře nebyla jednoduchá. Byla poznamenána složitými společenskými proměnami, kterými si naše republika ve druhé polovině 20. století procházela. V rámci normalizačních čistek v r. 1969 byl odvolán z pozice ředitele Slováckého muzea v Uh. Hradišti a zároveň mu bylo zakázáno pracovat v oblasti kultury.
Jeho spolupráce s Národním ústavem lidové kultury (tehdy Ústavem lidového umění, ÚLU) začala na počátku 70. let minulého století. V té době, jako pracovník přidružené výroby JZD v Lipově, pomáhal budovat strážnický skanzen. Oficiálně však začal v ÚLU pracovat od r. 1978, kdy ho na funkci odborného pracovníka i přes přetrvávající politický zákaz přijal tehdejší ředitel Vítězslav Volavý.
Po r. 1990 byl Josef Jančář rehabilitován a jmenován ředitelem Ústavu lidové kultury. Díky jeho odborné koncepci a progresivní vizi vytvořit vědeckou a výzkumnou instituci zaměřenou na uchování a rozvíjení tradiční lidové kultury se zasadil o to, že ústav byl převeden pod přímé řízení Ministerstva kultury. Správnost tohoto počinu a nezbytnost vytvoření této instituce s celostátní i mezinárodní působností se potvrzují doposud. V r. 1996 odešel Josef Jančář na důchodový odpočinek, přesto dál pokračoval ve své odborné činnosti a předával své rady a zkušenosti. Jeho odborné i společenské aktivity byly mnohokrát oceněny doma i v zahraničí.
My, zaměstnanci Národního ústavu lidové kultury, jsme si pana ředitele Josefa Jančáře vždy hluboce vážili – nejen pro jeho odborné znalosti, manažerskou i profesní intuici a schopnosti, ale především pro jeho noblesní chování, lidský a přátelský přístup. Vždy měl zájem o spokojenost zaměstnanců nejen v pracovním, ale i v osobním životě.
Budeme na něj vzpomínat s velkou úctou.
Pane řediteli, bylo nám ctí Vás poznat a s Vámi pracovat. Děkujeme.
V sobotu 13. září se v Poniklé uskutečnila slavnostní akce Velké perlařské setkání, pořádaná obcí Poniklá a firmou Rautis za podpory Libereckého kraje. Setkání připomnělo dvě významná výročí – 5 let od zápisu výroby perličkových ozdob na seznam živých tradic UNESCO a 30 let existence firmy Rautis.
Vrcholem programu bylo první mistrovství světa v montování huderovky – nejznámější perličkové ozdoby ve tvaru hvězdy. Soutěže se zúčastnili současní i bývalí zaměstnanci, včetně majitelů firmy. Titul šampionky si odnesla Aneta Adámková.
Ve školním kině představila Bára Kulhavá historii perlařského řemesla a současné projekty firmy Rautis. Celou akci skvěle moderoval starosta obce Tomáš Hájek, který připravil i malé umělecké překvapení.
Akce měla především rodinný charakter – setkali se současní i bývalí zaměstnanci a spolupracovníci firmy a hosté, kteří výrobu perličkových ozdob dlouhodobě podporují. Nechyběli zástupci Ministerstva kultury, NÚLK, Libereckého kraje a jeho příspěvkových organizací.
Poniklá je skvělým příkladem spolupráce mezi nositeli tradice a obcí, jež společně zvelebují místní komunitu a vytváří živý prostor pro udržování kulturního dědictví.
Více o zápisu UNESCO: Ruční výroba ozdob z foukaných skleněných perlí pro vánoční stromek
Ve dnech 6.–8. září 2025 se v muzeu Etar v Gabrovu konal Mezinárodní veletrh tradičních řemesel, jehož součástí bylo také Mezinárodní vědecké fórum: Muzea a nehmotné kulturní dědictví. Na fóru vystoupili Eva Kuminková a Martin Novotný z Národního ústavu lidové kultury.
Martin Novotný představil aktivity NÚLK spojené s aplikovaným výzkumem hliněného stavitelství. Eva Kuminková prezentovala příklad dobré praxe spolupráce muzea a taneční komunity při předávání nehmotného kulturního dědictví.
Na fórum navázalo dne 10. září 2025 samostatné školení s názvem „Inovace muzeí prostřednictvím živého dědictví: poznatky a inspirace z České republiky“, které vedla Eva Kuminková, vyslaná na akci jako lektorka.
Školení se zaměřilo na roli muzeí v péči o a předávání nemateriálního kulturního dědictví. Účastníci byli vedeni k tomu, aby:
- se na svou práci dívali nejen jako na správce sbírek, ale především jako facilitátoři, kteří spolupracují s komunitami a pro ně,
- přemýšleli mimo tradiční institucionální rámce,
- vnímali komunity jako aktivní nositele dědictví, nikoli jen jako objekty péče,
- hledali nové způsoby zapojení veřejnosti do muzejních aktivit.
Zpětná vazba od účastníků školení byla velmi pozitivní a potvrdila zájem o další spolupráci mezi českými a bulharskými odborníky v oblasti muzejnictví a živého dědictví.
Více informací o veletrhu naleznete na: https://fair.etar.bg/en
Program pro veřejnost od 9:00 do 17:00 hod. Poslední vstup v 16:00 hod.
S hlubokým zármutkem oznamujeme, že v pondělí 8. 9. 2025 zemřel emeritní ředitel Národního ústavu lidové kultury PhDr. Josef Jančář, CSc., uznávaný etnograf, etnolog, muzejní a vědecký pracovník.
Profesní dráha pana doktora Jančáře nebyla jednoduchá. Byla poznamenána složitými společenskými proměnami, kterými si naše republika ve druhé polovině 20. století procházela. V rámci normalizačních čistek v r. 1969 byl odvolán z pozice ředitele Slováckého muzea v Uh. Hradišti a zároveň mu bylo zakázáno pracovat v oblasti kultury.
Jeho spolupráce s Národním ústavem lidové kultury (tehdy Ústavem lidového umění, ÚLU) začala na počátku 70. let minulého století. V té době, jako pracovník přidružené výroby JZD v Lipově, pomáhal budovat strážnický skanzen. Oficiálně však začal v ÚLU pracovat od r. 1978, kdy ho na funkci odborného pracovníka i přes přetrvávající politický zákaz přijal tehdejší ředitel Vítězslav Volavý.
Po r. 1990 byl Josef Jančář rehabilitován a jmenován ředitelem Ústavu lidové kultury. Díky jeho odborné koncepci a progresivní vizi vytvořit vědeckou a výzkumnou instituci zaměřenou na uchování a rozvíjení tradiční lidové kultury se zasadil o to, že ústav byl převeden pod přímé řízení Ministerstva kultury. Správnost tohoto počinu a nezbytnost vytvoření této instituce s celostátní i mezinárodní působností se potvrzují doposud. V r. 1996 odešel Josef Jančář na důchodový odpočinek, přesto dál pokračoval ve své odborné činnosti a předával své rady a zkušenosti. Jeho odborné i společenské aktivity byly mnohokrát oceněny doma i v zahraničí.
My, zaměstnanci Národního ústavu lidové kultury, jsme si pana ředitele Josefa Jančáře vždy hluboce vážili – nejen pro jeho odborné znalosti, manažerskou i profesní intuici a schopnosti, ale především pro jeho noblesní chování, lidský a přátelský přístup. Vždy měl zájem o spokojenost zaměstnanců nejen v pracovním, ale i v osobním životě.
Budeme na něj vzpomínat s velkou úctou.
Pane řediteli, bylo nám ctí Vás poznat a s Vámi pracovat. Děkujeme.
Ve dnech 12.–14. 9. 2025 se v Českých Budějovicích uskutečnilo Národní zahájení Dnů evropského dědictví. V rámci této akce proběhla v pátek 12. 9. v českobudějovickém dominikánském klášteře vernisáž výstavy Nositelé tradice lidových řemesel a Nemateriální statky tradiční lidové kultury České republiky a v sobotu 13. 9. byla slavnostně předána ocenění Nositel tradice lidových řemesel za rok 2025. Z rukou vrchního ředitele sekce kulturního dědictví ministerstva kultury Mgr. Jiřího Vajčnera, Ph.D. a ředitele Národního ústavu lidové kultury PhDr. Martina Šimši, Ph.D. převzali titul tito řemeslníci:
Stanislav Baťa, Proseč – tradiční výroba dýmek
Petr Číp, Zubří – výroba hudebních nástrojů
Ivo Rudolf, Bečov nad Teplou – tradiční kovářství
Jan Šup, Kocourov – pletení z proutí, loubku a kořene
Všem oceněným srdečně gratulujeme.
Více o projektu Nositelé tradice: https://www.nulk.cz/nositele-tradice/
Fotogalerie
Z důvodů periodické redokumentace statků zapsaných na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva a Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR proběhlo fotografování a zúčastněné pozorování plavby vorové tabule a akce Davle volá na palubu. Při příležitosti štafety Vltava slavná a splavná pořádané ke 150. výročí premiéry symfonické básně Bedřicha Smetany, byla 30. srpna 2025 ve Štěchovicích zhotovena vorová tabule. 2. září členové Vltavanu Štěchovice po Vltavě převezli ze svého působiště do sousedního městysu Davle zástupce městysu Štěchovice a politickou reprezentaci, aby sousedům a Vltavanu Davle předali štafetu.
Vltavané k této příležitosti uspořádali akci pro veřejnost s živou hudbou, možností plavby na voru a návštěvou muzea. V dalších dvou dnech pluli s vorem do Prahy členové Vltavanu Purkarec, kde štafetu 3. září převzal předseda Vltavanu Praha, aby ji 4. září uzavřela první dáma Eva Pavlová.
Získané materiály poslouží jako podklad pro periodickou zprávu, k badatelským účelům a publikování.
Více o vorařství: https://www.nulk.cz/2023/01/17/vorarstvi
Národní ústav lidové kultury vyhlašuje otevřenou veřejnou dvoukolovou soutěž, jejímž cílem je vytvoření nové vizuální identity a logomanuálu nemateriálního kulturního dědictví.
Autoři mohou své návrhy podle pravidel soutěže zasílat do 30. 10. 2025 (první kolo).
Dokumenty k soutěži
ZADÁNÍ A PRAVIDLA SOUTĚŽE “Vizuální identita a logomanuál nemateriálního kulturního dědictví” DOC
P1 – Přihláška do soutěže a Čestné prohlášení soutěžícího DOC
P2 – Položkový obsah zakázky DOC
P3 – Smlouva autorská MFF – návrh DOC
DOTAZY — Návrh vizuální identity NKD DOC
Důležité odkazy
Logo-manuál NÚLK: