Historie krajky, ukázky několika vazeb paličkované krajky a samotných hotových krajek.

Krajka se v rukodělné formě řadí mezi typické projevy českého textilního umění. Historie módy dokládá bohaté uplatnění krajek, v souladu s vývojem oděvu v Evropě, především na šatu šlechty a měšťanstva. Pozoruhodné formy a výraznou stabilizaci užití však krajka našla i v kultuře lidových vrstev venkova a některých malých měst, kde měla i tradiční výrobní zázemí. Výslednice vývoje tohoto specifického oboru přinesla velké bohatství prací, které v uplatnění na lidovém oděvu dokumentují nejen vlastní krajkářskou činost, ale i vkus a logiku, s nimiž jsou do lidového oděvu začleněny. Na pozadí této rukodělné práce se promítají i další projevy lidového textilního umění - výšivky a hlavně svérázné architektury kroje, pro níž je krajka neodmyslitelným komponentem. Dovětkem a rámcem celku, který chápeme v souladu se slovy jednoho z prvních hodnotitelů československého krajkářství Josefa Vydry jako přechod tkané plochy do prostoru.