V termínu 20.–28. 8. proběhla 26. celosvětová konference ICOM v Praze, které se zúčastnili také někteří odborní pracovníci Národního ústavu lidové kultury. Připravená nabídka exkurzí, která na tuto událost světového významu navazovala, poskytovala účastníkům možnost navštívit nejrůznější pamětihodnosti v celé České republice. Jedna z nich směřovala také na Slovácko, a to do Uherského Brodu, Strážnice a Uherského Hradiště. Zajímavý program začal cestou účastníků historickým vlakem do Brna, odkud pokračovali autobusem do Uherského Brodu a poté do Strážnice. Rozmanité aktivity byly pro návštěvníky připraveny v Muzeu vesnice jihovýchodní Moravy. Během interaktivního programu měli možnost vyzkoušet si různé činnosti – vázání rukavic, výrobu papírových růží, keramiky, seznámit se s tradiční výrobou modrotisku a lidových pokrmů. Velký zájem byl o řízenou degustaci vína a možnost vyzkoušet si kroj. Největší ohlas sklidil taneční workshop s Folklorním souborem Dúbrava z Dubňan a Cimbálovou muzikou Friška z Kyjova, do kterého se většina hostů s chutí zapojila. Druhý den směřovala cesta všech zúčastněných do Vlčnova a Uherského Hradiště.
Předkládaný sborník studii Ke kořenům domova je vědomým navázáním na výsledky výzkumu autorů této práce, který v roce 1997 vyústil publikací Kde jsme doma a současně otevřel některé dílčí otázky hodné další vědecké pozornosti. Naznačené výsledky, že totiž kontakt s tradicemi lidové kultury může sehrávat zásadní roli v utváření kulturní identity posilováním lokálního vědomí zasluhují, podle našeho názoru, hledat hlubší souvislosti takových pozitiv spojených s činností folklorních souborů, zejména dětských. Tak na půdě Ústavu lidové kultury vznikl projekt Tradice lidové kultury - rodina - škola - folklorní soubor. Naše práce se zdánlivě rozpadá na hledání odpovědí k dílčím otázkám, ale všechny se spojují myšlenkou domova, k níž z různých stran směřujeme zakotvením v tradicích lidové kultury. Jsme přesvědčeni, že na skutečnosti nic nemění fakt, že ve folklorních souborech jsou tyto tradice chápány národopisci jako druhotný folklor. Ve shodě s O. Sirovátkou (1976) považujeme tuto formu folklorismu za jev nikoliv nahodilý a pomíjivý. Našim cílem je sledovat jeho funkce a zachytit, jaké hodnoty přináší dětem školního věku včetně adolescentů. Usuzujeme ovšem, že roli sehrává nejen folklorní soubor a jeho tradice, ale rovněž vazby na rodinu a její tradice, případně vazby na další prostředí (např. školu, obec). Projekt se realizoval z úhlu pohledu národopisu, psychologie, pedagogiky se snahou nalézt dílčí zdroje k otázkám, jež si klademe.
Centrem naší pozornosti jsou lokality Uherské Hradiště a Velká nad Veličkou, kam nás
nasměrovaly první výzkumy.
Novotný
, Martin
Posláním muzeí v přírodě je formou specializované expozice ve volné přírodě podávat pokud možno komplexní obraz vývoje kultury a způsobu života lidu v minulosti. Ve středoevropských podmínkách se jedná především o rekonstrukci venkovského prostředí. V areálech těchto institucí jsou prezentovány historické stavby, urbanismus i životní prostředí. Kromě toho se dnes jedná o důležitá vzdělávací střediska, která významně přispívají k formování historického povědomí společnosti a zprostředkovávají nezbytnou komunikaci mezi minulostí a současností. Nejvýznamnější součástí muzea v přírodě jsou lidové stavby soustředěné s ohledem na zjištěné prostorové, časové, společenské, ekonomické, přírodní a jiné souvislosti, které se promítají do jejich vybavení.
Počet stran: 44
Strážnice: Národní ústav lidové kultury, 2021, 1. vydání
ISBN 978-80-88107-39-2
Obsah:
Co je muzeum v přírodě /skanzen/
Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy /MVJVM/ - cesta k realizaci
Nová koncepce výstavby muzea a plány do budoucna
Provoz MVJVM a programy pro návštěvníky
Mapa areálu
Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy v datech
Národní seznam 2021: Ruční výroba skla zahrnuje řadu řemeslných postupů a specifických technik využívaných v celém výrobním procesu, které jsou závislé na zručnosti výrobce a účelu výrobku. V Čechách sahá její tradice až do 13. století a dosud kontinuálně pokračuje. Ruční výroba skla se v posledních letech již trvale provozuje zejména na severu Čech, jednotlivé výroby a techniky jsou ale stále zastoupeny i v dalších krajích. Ruční technologií se zhotovuje užitkové sklo (stolní, domácenské, dekorativní, luxusní, umělecké), osvětlovadla i skleněná bižuterie. Jedná se jak o práci sklářských mistrů přímo ve sklárně (foukání skla a tzv. hutní techniky, ruční lisování skla), tak v dalších rafinačních provozech (broušení, rytí, malování - tzv. studené techniky). V případě bižuterie jde o ruční tažení skleněných polotovarů a jejich ruční zpracovávání mačkáním (lisováním), foukáním či vinutím.
Nominační protokol (PDF)
Přílohy nominačního protokolu (PDF)
Národní seznam 2021 "Zlatá sobota – praxe v průběhu mariánské pouti v Žarošicích": Zlatá sobota je hlavní pouť v rámci církevního roku v poutním místě Žarošice u Kyjova. Každoročně jednotlivá procesí, převážně s účastníky v krojích, procházejí obcí s nosítky s honosně ozdobenými mariánskými plastikami ke kostelu sv. Anny. Zde následují barokní obřady: „odpros - pokora“ - což je individuální dialog s Pannou Marií a „poklona“ - kdy družičky i chlapci pozdravují Matku Boží a odevzdáváním věnečků naznačují, že jí nesou své srdce. Vrcholem je večerní liturgie a následný průvod s nosítky s osvětlenými mariánskými sochami, kdy se jednotlivá procesí seřadí na začátku obce a za zpěvu mariánských písní jdou průvodem ke kostelu.
Nominační protokol (PDF)
Národní ústav lidové kultury, Strážnice ve spolupráci s Komisí pro lidové stavitelství, sídla a bydlení při České národopisné společnosti, z. s., Praha a Ústavem evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, Brno pořádají ve dnech 15. a 16. září 2021 odbornou konferenci Muzea v přírodě a jejich role při záchraně lidové architektury. Konference se koná u příležitosti 100 let od narození architektů Otakara Máčela a Jaroslava Vajdiše a 40. výročí otevření Muzea vesnice jihovýchodní Moravy.
Program konference ke stažení: https://www.nulk.cz/wp-content/uploads/2021/08/konference-2021-program.pdf
/ Tailor's Pattern Books in Central Europe in the 16th - 18th Centuries I. /
Publikace zpřístupňuje odborné veřejnosti soubor 18 cechovních střihových knih z Čech, Slezska, Polska a Slovenska z období 16. až 18. století. V úvodu publikace je přehledně zpracován vývoj dosavadního bádání, kontextem vzniku cechovních knih střihů, jako významného normativního nástroje krejčovských cechů. Další část publikace tvoří rozsáhlá studie „Vliv krejčovských cechů na formování venkovského oděvu v 16. a 17. století“. Text se věnuje vývoji vztahu krejčovských cechů k městským a venkovským zákazníkům, okolnostem výroby oděvů, potírání konkurence v podobě vetešníků, venkovských fušerů a švadlen a v neposlední řadě i pronikání na venkov, s nímž souvisí vznik tzv. venkovských mistrů. Na základě dochovaných střihů městského a venkovského oděvu v komparaci s pozůstalostními soupisy z Pardubického panství je pojednáno o vývoji mužského a ženského venkovského oděvu. Největší část publikace tvoří edice téměř dvou stovek kresebných střihových tabulí, které obsahují fotografii originálů, přepis textového doprovodu střihu a především komentář a interpretace jednotlivých střihů. Všechny německé, polské a maďarské texty často psané nářeční formou jazyka s množstvím specifických termínů, jsou přeloženy do češtiny a angličtiny. Součástí publikace je výkladový slovník odborných názvů tkanin. Formálně kniha navazuje na publikaci věnovanou knihám krejčovských střihů z Českých zemí, v nichž se nacházejí oděvy mužů a žen ze všech společenských vrstev a navíc textilní součásti výstroje pro vojsko. Ve svém kompletu zpřístupňují publikace soubor 30 střihových knih, což je jedinečný a v evropském kontextu zcela ojedinělý počin. – 381s.
Strážnice: Národní ústav lidové kultury, 2021, 1. vydání, ISBN 978-80-88107-38-5
Publikaci lze získat z metodického materiálu. Více informací na e-mailu.
Obsah:
Úvod
Krejčovské cechy a jejich vliv na formování mužského a ženského venkovského oděvu ve střední evropě 16. až 17. století
EDICE KREJČOVSKÝCH KNIH
Kniha střihů krejčovského cechu z Mostu z roku 1576
Kniha střihů krejčovského cechu z Bíliny z roku 1766
Kniha střihů krejčovského cechu z Broumova z roku 1636
Kniha střihů krejčovského cechu z Dobřan z roku 1692
Kniha střihů krejčovského cechu z Vratislavi z roku 1567
Kniha střihů krejčovského cechu z Přemyšlu z roku 1563
Kniha střihů krejčovského cechu ze Vschovy z roku 1640
Kniha střihů krejčovského cechu v Lešně, polovina 17. století
Kniha střihů krejčovského cechu z Poznaně z let 1628-1747
Kniha střihů mistra Frańca Moyöskiego z Opole z roku 1705
Kniha střihů krejčovského cechu z Trnavy z roku 1708
Kniha střihů krejčovského cechu ze Sabinova z let 1641-1720
Kniha střihů mistra Pavla Radošiče z Kežmarku z roku 1641
Kniha střihů krejčovského cechu z Košic z roku 1760
Kniha střihů krejčovského cechu z Bratislavy z roku 1651
Kniha střihů cechu německých krejčích z Bratislavy, polovina 18. století
Kniha střihů cechu maďarských krejčí z Bratislavy z roku 1762
Překlady
Slovník tkanin
Rejstřík oděvů
Literatura
Vyobrazení v textu
V těchto dnech slaví významné životní jubileum 90 let emeritní ředitel Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici PhDr. Josef Jančář, CSc., uznávaný etnograf, etnolog, muzejník a vědecký pracovník.
Profesní i osobní život pana dr. Jančáře nebyl mnohdy jednoduchý a přimočarý, odrážejí se v něm všechny změny, jimiž prošla naše společnost během druhé poloviny 20. století.
Do Ústavu lidového umění (dnešní Národní ústav lidové kultury) nastoupil v roce 1979 díky osobní odvaze tehdejšího ředitele Vítězslava Volavého, který i přes postoje dr. Jančáře k událostem v srpnu 1968 jej přijal na místo odborného pracovníka. Zpočátku se dr. Jančář zaměřil především na výzkum a zpracování interiérového vybavení objektů budovaného muzea v přírodě. Významným počinem byla záchrana technologie zhotovování slaměných došků, byla pořízena dokumentace u posledních nositelů tohoto řemesla, kteří rovněž zhotovili doškové střechy několika objektů strážnického skanzenu, především však předali znalost technologie mladým následovníkům. Využil zkušeností z práce v ÚLUV a vydal dvě práce o lidové umělecké výrobě i scénáře dvanácti naučných pořadů se stejnou tematikou pro studio České televize Brno. Začal se také věnovat teoretickým otázkám etnologie i novému tématu, které začalo být v osmdesátých letech aktuální - folklorismu.
Rok 1990 se stal pro profesní dráhu Josefa Jančáře přelomovým. Byl politicky rehabilitován a na základě konkurzu byl jmenován ředitelem Ústavu lidové kultury. Zejména svojí vůlí a bezmeznou osobní angažovaností, ale i velkou dávkou odvahy se mu podařilo zajistit zařazení ústavu mezi organizace přímo řízené ministerstvem kultury a dokončit tak jeho transformaci v pozdější Národní ústav lidové kultury s vizí vytvořit instituci s celostátní působností. Opodstatnění tohoto záměru a počinu potvrdil i zveřejněný dokument UNESCO z roku 1989 Doporučení k ochraně tradiční a lidové kultury, který naznačil vývoj v oblasti péče o nehmotné kulturní dědictví, ale také nezbytnost existence instituce s celostátní působností, která by zásady dokumentu zabezpečovala. J. Jančář vytvořil podmínky a prostor pro plnění závěrů tohoto Doporučení, ke spolupráci kromě kmenových pracovníků NÚLK přizval i mnoho externích odborníků z vědeckých a kulturních institucí z celé republiky. Jubilantovou hlavní devizou bylo vzácné spojení organizačního talentu, nadhledu i schopností motivovat lidi, což umožnilo již na počátku devadesátých let realizovat důležité výzkumné, ediční a dokumentační projekty, které přispěly k upevnění postavení ústavu jako celostátní instituce s přesahem do zahraničí. Vznikl nový statut ústavu, Ředitelská rada jako poradní orgán ředitele, změnil se název vydávaného periodika na Národopisnou revui, nově se profilovalo i její zaměření, které dodnes reflektuje potřeby současné etnologie. Prvním pilotním projektem ústavu byla videodokumentace Lidové tance z Čech, Moravy a Slezska, která byla ceněna i v zahraničí a díky níž získal ústav grant UNESCO na zahájení dalšího projektu videodokumentace Lidová řemesla a lidová umělecká výroba v České republice, jež se stala základem pro realizaci dalšího dokumentu UNESCO týkajícího se péče o zachování tradičních řemeslných technik. NÚLK byl ministerstvem kultury pověřen garantováním české verze projektu pod názvem Nositel tradice lidových řemesel, stejným titulem jsou každoročně oceňováni výjimeční řemeslníci. Josef Jančář se podílel i na vytvoření dalšího důležitého dokumentu UNESCO. Z pověření ministerstva kultury připravil dotazníky i veškeré dokumenty pro konferenci expertů zemí střední a východní Evropy, která se konala ve Strážnici v roce 1995 a která formulovala potřebu a zásady vzniku nového dokumentu, jejž potom UNESCO vydalo jako Úmluvu o ochraně nehmotného kulturního dědictví. Byla ratifikována téměř všemi státy světa a její zásady se promítají do činnosti odborných institucí, samosprávy nevládních organizací a spolků. Nebylo jednoduché se v roce 1990 vyrovnat s ideologickou zátěží, která ulpěla na činnosti folklorních souborů i na folklorních festivalech, stejně jako na jejich novém postavení. Byla ohrožena i další existence Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice, ale díky nově ustavené programové radě a Jančářovu předsednictví v ní dostal festival nový impuls a jeho mezinárodní pozice byla posílena ustavením České národní sekce CIOFF, jejímž prezidentem se J. Jančář stal (po odchodu do penze je i jejím čestným členem).
Jubilant odešel na odpočinek v roce 1996, což však neznamenalo ukončení jeho odborné činnosti. Dále pokračuje ve své publikační a vědecké práci. Pro moravskou etnologii editoroval publikaci zásadního významu - 10. svazek Nové řady Vlastivědy moravské Lidová kultura na Moravě (2000), výsledkem syntézy dlouholetého bádání je publikace Proměny Slovácka (2011) a přehledová práce Etnografie na Moravě a ve Slezsku v limitech 20. století (2014). Jeho odborná i společenská činnost byla mnohokrát oceněna doma i v zahraničí.
My všichni zaměstnanci NÚLK pana doktora Jančáře vždy mezi námi rádi vidíme a vítáme. Moc si ho vážíme nejen pro jeho odbornost, manažerskou i profesní intuici a schopnosti, ale především pro jeho noblesní chování, lidský a přátelský přístup k nám všem.
Do dalších let mu přejeme pevné zdraví, hodně sil a radosti v jeho další činorodé práci.
Živijó, živijó, živijó…
Pokyny pro návštěvníky zámku Strážnice v době šíření onemocnění COVID-19
V návaznosti na šíření onemocnění COVID-19 platí pro návštěvníky zámku zpřísněné pokyny nad rámec obecně vydaného návštěvního řádu. Podrobnější informace získáte u pokladny.
Prohlídkový okruh
- Historické prostory
- Výstava „Historické loutky ze sbírek Milana Knížáka“
- Výstava „Vladimír Drápal – obrazy, grafiky, plastiky“
- Expozice Lidový oděv na Moravě
Prohlídky s průvodcem každou celou hodinu.
Po dobu trvání epidemiologické situace jsou návštěvníci povinni:
- dezinfikovat si ruce /dezinfekce u pokladny/,
- nosit roušky během celého okruhu prohlídky,
- dodržovat doporučené odstupy,
- nedotýkat se exponátů a předmětů,
- řídit se pokyny průvodce a pokladní.
Návštěvníci vstupují do objektu na vlastní riziko, NÚLK neručí za zdravotní stav návštěvníků. Pokud patříte do rizikové skupiny, zvažte návštěvu zámku.