Menu

Zámek

Zámek - hlavní budova Národního ústavu lidové kultury

Ozdobou města Strážnice je zámek obklopený rozsáhlým parkem. Svou dnešní novorenesanční podobu s klasickými prvky však získal až v polovině 19. století.

V prostorách zpřístupněných veřejnosti si mohou návštěvníci prohlédnout historickou knihovnu, která obsahuje 13 000 svazků knih. Stálá expozice „Nástroje lidové hudby v České republice„, jediná svého druhu ve střední Evropě, je v současné době kvůli rekonstrukci uzavřená. Znovu ji bude možné si prohlédnout od sezóny 2022. V zámku se postupně se obnovují i další interiéry, nejnověji byla návštěvníkům zpřístupněna zámecká kaple s historicky cenným oltářem. Mnohé návštěvníky jistě zaujmou i každoročně obměňující se výstavy v zámecké galerii. Pro koncerty a jiné kulturní programy se využívají prostory růžového, zeleného a žlutého salonku.

Původně stála na místě zámku pevnost jako strážní stanoviště na moravsko-uherské hranici. Odtud pochází i pojmenování pozdějšího města Strážnice. Než se původní tzv. vodní hrad stal reprezentativním sídlem, prošlo panství bohatou historií.

Nejstarší zmínky sahají do 14. století, kdy se připomínají první vlastníci – páni z Kravař. Ti provedli první přestavbu původní tvrze a kolem roku 1450 budují západní křídlo zámku. Z opevnění zůstala dodnes zachována část valu s gotickou Černou branou. Významnými majiteli byli od roku 1501 Žerotínové, kteří k zámku nechali přistavět východní a spojovací severní křídlo zdobené renesančními arkádami.

Po bitvě na Bílé hoře se posledními vlastníky strážnického panství stávají Magnisové. Ti se zasloužili o dnešní podobu zámku i o založení rozsáhlého anglického parku, kam si nechávali přivážet cizokrajné dřeviny. Dodnes se Strážnice pyšní nádhernou platanovou alejí, uvádí se, že je údajně nejdelší ve střední Evropě.

Dnes je zámek sídlem Národního ústavu lidové kultury , který mimo jiné rovněž spravuje památkové objekty, a to nejen zámku, ale i zámeckého parku a Muzea vesnice jihovýchodní Moravy známého pod názvem Skanzen Strážnice.

Zámecký park je volně přístupný veřejnosti.

Hrabě František Antonín Magnis (1777 – 1848) patřil k milovníkům umění a věd a právě jemu vděčíme za dnešní podobu zámeckého parku se soustavou vodních děl, zvláště v části zvané Bludník. Za návštěvu určitě stojí platanová alej, tvořená 52 stromy, jenž je největším souborem platanů v ČR. Byla vysazena v polovině 19. století podél kočárové cesty původně vedoucí do zámku v Hodoníně. Největší platan má v obvodu 480 cm a stáří okolo 200 let. Nejmohutnějším stromem v zámeckém parku je však památkově chráněný akát s obvodem kmene 590 cm, jehož stáří je odhadováno přes 200 let.

Strážnický park je možné rozdělit do tří základních částí. Okolí zámecké budovy s tzv. Purkrábkou, Černou branou, vstupním areálem a zámeckým amfiteátrem je částí základní a z hlediska historického a významového nejdůležitější. Přiléhají k němu ještě dřívější správní budovy, významnou platanovou alejí a některými cennými dřevinami. Končí u tzv. Baťova plavebního kanálu a mostem je propojena s částmi dalšími. V okolí Špačkova rybníka se rozprostírá část, která dříve zaujímala tzv. anglická zahrada. Je charakteristická zbytky zajímavých dřevin, zděným mostem s obloukovými propustěmi propojující rybník s další vodní plochou. Zde je umístěn amfiteátr Ostrůvek a letní kino. K této části bezprostředně přiléhá plocha zahradnictví, která zejména v dřívějších vývojových etapách zahrady a parku byla významnou součástí celku a zde se soustřeďovalo pěstování nejdůraznějších zahradnických kultur a plodin. Nejrozsáhlejší a z hlediska historického nejmladší částí parku je území zvané Bludník. Pro něj je typický kulatý rybník s ostrůvkem, zbytky nejvzácnějších výsadeb dřevin, poměrně velké luční plochy, otevírajíc průhledy do parkových porostů i do volně krajiny. Tuto část od anglické zahrady odděluje Zámecká alej, která vždy tvořila hlavní parkovou osu, vybíhající daleko za jeho hranice. V této části stojí Alej vzdechů, u níž je situovaná kaple Panny Marie. Je zde také amfiteátr Bludník.


Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy

Navštivte místo, kde historie ožívá a povětří léčí. Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy (skanzen Strážnice) představuje lidovou architekturu významných mikroregionů Slovácka ze 17. až 19. století. Venkovní i vnitřní expozice jsou zařízeny tak, aby připomínaly způsob života našich předků. Muzeum ve Strážnici bylo vybudováno v letech 1973–1981.

Skanzen Strážnice je tu pro vás, vaše poučení i zábavu. Najdete zde více než šedesát zajímavých objektů na ploše 16 ha v krásném a klidném prostředí. Jsou to areál staveb z moravských Kopanic, areál staveb z luhačovického Zálesí, areál vodních technických staveb, areál lučního hospodářství a areál staveb z Horňácka.

Skanzen Strážnice má vlastní web, kde najdete veškeré informace ohledně skanzenu a pořádaných akcí v areálu

• lidová architektura od 18.stol. • ukázky původních stavebních postupů • lidová řemesla, tradiční zemědělství a chov zvířat • historie a vývoj vinohradnictví • původní odrůdy plodin • programy pro děti • tématické akce


Návštěvnická sezona 2016: úspěch, povzbuzení, překročení hranice 50 000 návštěvníků.

Rok 2016 byl Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy obdobím velmi úspěšným a povzbudivým. Národní ústav lidové kultury jako správce areálu hodnotí sezonu velmi pozitivně. Letošní návštěvnost skanzenu překonala hodnotu 50.000. Přesný počet osob za sezonu 2016 byl 53.368 návštěvníků. Navýšení proti roku 2015 činí 5091 osob.

Za výrazným úspěchem stojí široká nabídka programů, které se konaly se v průběhu celého roku. Jednalo se o jedenáct pořadů pro širokou veřejnost a čtyři programy speciálně upravené pro předškolní děti a děti z prvního stupně základních škol. Podíl turistů na akcích tvoří více než polovinu (28.257) z celkového počtu návštěvníků.

Další nabídkou pro školní či předškolní děti byla Dětská prohlídka, kterou využívaly instituce při výletech či školách v přírodě. Pro střední školy byl s využitím moderních prvků prezentace připraven nový prohlídkový okruh Detektivní příběh Cyrila Čerešňáka. V něm studenti rozplétají záhadu pomocí indicií, získávaných prostřednictvím filmových ukázek příběhu a doprovodného slova průvodce. Nenásilnou formou se tak dovídají o problémech a starostech lidí na začátku dvacátého století (např. rodina, vliv rodičů na sňatek, postavení svobodných matek, vystěhovalectví, práce v hospodářství).

Skanzen v průběhu roku nabízel pro návštěvníky dva prohlídkové okruhy. První okruh s názvem Život lidský se zaměřoval na důležité okamžiky v lidském životě (narození, svatba, smrt). Druhý se jmenoval Lidská práce a věnoval se práci a řemeslům (pečení chleba, praní prádla, vinařství, kovářství, tkalcovství). Další již osvědčenou nabídkou byla zábavná prohlídka pro rodiny s dětmi, kde děti za pomoci „Fanoška" a rodičů prochází areálem, seznamují se s životem chlapce narozeného před sto lety. Přitom hledají a plní úkoly, které jim Fanošek v pracovních listech připravil. V měsících červenci a srpnu byla nabídka rozšířena o volnou prohlídku, kdy se návštěvník mohl volně procházet celým areálem a nahlédnout do zpřístupněných objektů, ve kterých průvodci podávali odborný výklad a odpovídali na dotazy hostů.

Nemalý podíl na zkvalitnění průvodcovských služeb a zvýšení návštěvnosti skanzenu měl pracovní seminář pro průvodce s informacemi pro nadcházející sezonu, workshop pro průvodce s tématem nevidomí návštěvníci a pracovní cesty do jiných muzeí v přírodě.

Strážnický skanzen se díky prezentaci v médiích, zapojení do projektu Cyklisté vítáni, spolupráci s CCRJM nebo agenturou CzechTourism dostává do povědomí turistů, cestovních agentur, a je už teď vyhledávanou destinací pro odpočinek, vzdělání i zábavu.

Dožínky
Hasičská neděle
Stavění máje