Menu

Vítězslav Volavý by dnes slavil 100 let

Dnes si připomínáme významné jubileum. 10. 3. 2022 uplynulo 100 let od narození primáše, etnografa, tanečníka a zakladatele dnešního Národního ústavu lidové kultury, PhDr. Vítězslava Volavého (*10. 3. 1922 †11. 4. 1983).

Etnograf, hudebník, upravovatel, tanečník, organizátor. Od r. 1934 žil trvale ve Strážnici. Po maturitě na místním reálném gymnáziu (1942) studoval v Brně konzervatoř v houslové třídě Karla Holuba (1942-1944) a poté češtinu, ruštinu, filozofii, hudební vědu a národopis na Filozofické fakultě MU (1945-1949, PhDr. 1953). V letech 1949-1956 působil jako učitel gymnázia ve Strážnici a od r. 1956 nastoupil na místo ředitele Krajského střediska lidového umění (pozdější Ústav lidového umění) ve Strážnici. V r. 1943 začal spolupracovat se Strážnickou cimbálovou muzikou (vystupovala postupně také jako Muzika Slávka Volavého, Strážnická cimbálová muzika Slávka Volavého, od r. 1983 jako CM Slávka Volavého). Vedle důrazu na techniku hry a teoretické hudební znalosti se snažil o propojení s poznatky z terénu. Vytvořil si svůj vlastní osobitý styl založený na technické zdatnosti, kultivovaném tvoření tónu, promyšlené ornamentice a dynamice, který se díky jeho osobnosti dostal do obecného povědomí jako tzv. strážnický styl. S muzikou natočil řadu rozhlasových snímků a zvukových nosičů, účinkoval s ní ve filmech „Ještě svatba nebyla“ (1954, rež. Jaroslav Mach), „Frona“ (1954, Jiří Krejčík) „Zatoulané dělo“ (1958, Josef Mach), „Velká samota“ (1959, Ladislav Helge) a v dokumentech „Poslední hudci“ (1974, rež. K. Fuksa), „Živá píseň Maryšky Procházkové“ (1975, rež. K. Fuksa) ad. Režisér K. Jureček o něm natočil dokumentární film „Primáš“ (1977). V r. 1946 stál V. Volavý u vzniku národopisných slavností ve Strážnici (od r. 1962 MFF ve Strážnici), a hned v prvních ročnících (1946, 1947) zvítězil v celostátní soutěži jako nejlepší sólový tanečník verbuňku. Od r. 1951 se podílel koncepčně i autorsky na přípravě festivalu (v letech 1960-1964 jako předseda programové rady). Byl zakladatelem Orchestru lidových nástrojů kraje Gottwaldov (1954-1959), v letech 1947-1949 primášem muziky Moravského tanečního a pěveckého sboru V. Ulehly a dlouholetým hostujícím primášem BROLNu. Účinkoval rovněž s FS Olšava a Brozané. Společně s Janem Loutchanem byl vůdčí osobností strážnického souboru Danaj. Svým hudebním přínosem výrazně zasáhl do vývoje folklorního hnutí na Strážnicku, patřil však k nejznámějším interpretům moravského hudebního folkloru vůbec. V r. 1975 mu byl udělen titul zasloužilý umělec.

Významné výročí narození zakladatele Národního ústavu lidové kultury uctilo vedení NÚLK položením kytice na hrob na místním hřbitově. Zaměstnanci Národního ústavu lidové kultury se sešli k uctění památky dr. Volavého na pietním setkání u jeho busty v zámeckém parku ve Strážnici.