fbpx
Menu

Odešla Zlatka Krůzová

Národopisný spolek Pálava z Mikulova oznamuje, že zemřela Zlatislava Krůzová, zakladatelka a vedoucí souboru. Poslední rozloučení bude v pátek 12. května od půl čtvrté odpoledne ve smuteční síni v Mikulově.

Národopisný spolek Pálava

Zlatislava Krůzová získala v 5. ročníku soutěže Žena regionu 2013 zvláštní cenu komise za významný kulturní přínos pro Jihomoravský kraj.

Foto: Lukáš Ivánek, www.breclavsky.denik.cz

Jaroslav Švach, Týdeník Břeclavsko.cz (12. 2. 2014):

Zdislava Krůzová ovlivnila významným způsobem folklorní hnutí na Mikulovsku. Není vůbec jednoduché udržovat lidové tradice ani tam, kde se automaticky dědí z generace na generaci. Kde je všechno dané – kroje, písně, tance, zvyky. Ale co v místě, kde jsou lidé přistěhováni z různých koutů republiky, každý si přivezl svůj kroj, své tradice a ještě tam žijí několik století přistěhovaní Chorvaté, kteří mají zase své tradice? Určitě to stálo spoustu práce, mimořádných organizačních a diplomatických schopností, aby se podařilo tyto různé vlivy nějak sjednotit. Právě to Zlatislava dokázala. Dnes pracují v Mikulově folklorní soubory Palavěnka, Palavánek, Pálava a Pálavští senioři, do nichž se sjíždějí zájemci o folklor z celého Mikulovska. U všech těchto souborů se postupně vystřídalo několik muzik. A na tom všem má zásluhu Zlatislava Krůzová.

Vše začalo v roce 1961, kdy se manželé Krůzovi přestěhovali z Rakvic do Pavlova. Zde manžel Dobromil, povoláním lesník, dostal na starost polesí kolem Pavlova a Zlatislava zase místo učitelky v místní škole. Bydleli zde čtyři roky, pak se přestěhovali na hájenku do Horních Věstonic a Zlatislava dojížděla do školy ve Strachotíně. Tady založila krojovanou skupinku dětí, se kterými připravovala první programy. Od té doby se říká „Kde je Krůzová, tam je kroj“. V roce 1975 již působila ve funkci ředitelky v Horních Věstonicích. Zde společně s rodičovským sdružením uspořádali fašank. Setkal se s velkým úspěchem a rodiče, stejně jako děti chtěliv této činnosti pokračovat dále. Samostudiem získávala Zlatislava o folkloru další vědomosti a připravila se stále se rozrůstající skupinou vinobraní, dožínky a další slavnosti, které vychází z tradic hospodářského roku na vesnici. Seznámila se s choreografkou Jiřinou Máčelovou a etnografkou Zdenou Jelínkovou. Od těch se učila sestavovat choreografie a pracovat s materiálem.

Následovaly desítky dalších akcí. Například setkání souborů Pod Taneční horou, festival Sousedé, fašanky, adventní koncerty, Mikulovský zpěváček a jiné. Se svými soubory dosáhla výrazných úspěchů na české folklorní scéně. Jmenujme například postup na národní přehlídku v Jihlavě, zlatá medaile na 2. dětské olympiádě v Brně, tituly laureáta na MFF Strážnice 1995 a 2013 a další. Velmi ceněna u odborníků je obnova lidové kultury Moravských Chorvatů na Mikulovsku. Se svými soubory nastudovala desítky různých pěvecko-tanečních pásem, s nimiž reprezentovala jižní Moravu a Mikulov v České republice i v zahraničí. Mikulovské soubory znají v Turecku, Belgii, Polsku, Rusku, Německu, Holandsku, Maďarsku, Bulharsku, Slovensku, Rakousku, Francii, Litvě a v Iráku.

Nelze detailně vypsat do několika řádek, kolik to bylo práce. Od žehlení krojů, přesvědčování svého manžela a manželů svých kolegyň, aby se naučili hrát na hudební nástroje, když nebyla muzika (a oni skutečně hráli), přes několikeré stěhování souborů do nových prostor, shánění prostředků na činnost souborů, neúnavné hledání nových forem rozvoje souborů, jak po programové, tak po umělecké stránce, organizace stovek vystoupení a programů, obohacení kulturního života občanů především v Mikulově, výchova několika generací zpěváků, tanečníků, muzikantů a dalších příznivců k lidovým tradicím a vytvoření tak třetího národopisného regionu na Břeclavsku, vedle Podluží a Hanáckého Slovácka. Zlatislava Krůzová je skutečná žena svého regionu.