Menu

Lidový oděv na Moravě - katalog výstavní expozice

Šimša Martin

Morava je díky své výjimečné poloze průsečíkem, v němž se protínají vlivy několika výrazných oblastí vyznačujících se svébytnou oděvní kulturou. Na východě, sousedícím s karpatskými horami, se uplatnily oděvní součásti spjaté s pasteveckou kulturou, jejíž prvky zasahují až na Valašsko a moravské Kopanice. Oproti tomu jih a jihovýchod, Podluží a Strážnicko, mají blízký vztah k rovinatému západnímu Slovensku a Panonii. Na Hané, ležící v jádru pomoravské nížiny, se zase uchovaly některé prvky domácí oděvní tradice sahající až do středověku. Na rozdíl od toho severní, západní, částečně i střední a jižní Morava nesou stopy západoevropského slohového oděvu, jehož městské varianty pronikaly od druhé poloviny 18. století i na vesnici. Některé jeho prvky, jako jsou ženské a mužské vesty a kabátky, navíc pronikaly dále na východ do sousedních oblastí, v nichž pozvolna měnily ustálenou podobu lidového oděvu. Výsledkem takového působení a prolínání je neobyčejná krojová pestrost, která se na Slovácku navíc projevuje nebývale ostrými hranicemi mezi krojovými okrsky, takže se krojem mohou lišit i dvě sousední vesnice. Rozdíly se projevují v barevnosti, použitých materiálech, skladbě oděvních součástí i jejich konstrukci, přičemž v jediném celku vedle sebe mohou existovat prvky různého stáří.

S ohledem na různorodost oděvního materiálu jsme celou výstavu rozdělili do tří výstavních sálů, z nichž každý prezentuje nejen určitou zeměpisnou část Moravy, ale též konkrétní situace a typy krojů, do nichž se lidé oblékali. Vstupní sál je pojatý jako pocta Slovácku, oblasti, kde se kroj udržel v užívání nejdéle a je zastoupen největším množstvím krojových typů. Vystavené komplety představují kroje obřadní a sváteční, které nosili svatebčané, ať již se jednalo o ženicha a nevěstu, svatební rodiče, mládence a družičky či běžné svatební hosty. Druhá část expozice je pojatá jako jarmark, na kterém se vždycky scházeli lidé z blízka i z daleka, takže se v místě objevila pestrá směsice krojů a nářečí. V našem případě se do Brna vypravili obyvatelé jižní, západní a střední Moravy, počínaje Hanáckým Slováckem, přes Horácko až na Brněnsko a Malou Hanou. Představeny jsou též oděvy národnostních menšin, které na Moravě žily, ať už se jedná o Charváty na Mikulovsku či německy mluvící obyvatele Jihlavska, Moravskotřebovska a Vyškovska. Poslední část expozice představuje zbožné poutníky z Hané a Valašska, kteří se u příležitosti cyrilometodějského jubilea setkali na Velehradě.

Plynulým pokračováním výstavní expozice je obsáhlý katalog, který návštěvníkům zpřístupňuje informace o jednotlivých oděvních kompletech a jejich skladbě. Vzhledem k tomu, že specifická regionální podoba kroje vzniká vrstvením a překrýváním jednotlivých oděvních součástí, poskytuje informace o tom, jak vypadá spodní oděv či košile ukrytá pod vestou či kabátem. Z toho důvodu jsou všechny oděvní součásti fotograficky zdokumentovány a v případě, kdy je to vhodné, nejen z přední, ale i ze zadní strany. Všechny předměty jsou opatřeny popisem dle jednotné systematiky, lokalizací, místem trvalého uložení a evidenčním číslem.

Úvodní část katalogu tvoří rozsáhlá studie seznamující čtenáře se  vztahem lidového oděvu v kontextu vývoje konstrukcí historického oděvu. Jednotlivé oděvní součásti lidového oděvu na Moravě, jako ženské košile, vesty, kabátky, sukně a zástěry či mužské kalhoty, košile, vesty, kabátky a kabáty, jsou podrobně zdokumentovány, popsány a rozděleny do jednotlivých konstrukčních skupin. Takto roztříděné slouží jako základ srovnávací analýzy, na jejímž základě je možné určit jejich propojení s odpovídajícími vzory v historickém západoevropském stylovém oděvu, případně oděvu sousedních Karpat či Panonie. Studii doprovází rozsáhlá kresebná dokumentace, seznamující se zástupci hlavních konstrukčních skupin oděvních součástek lidového oděvu na Moravě.


Publikaci je možné objednat v e-shopu.