Kulturní dědictví je nedílnou součástí kultury. Kulturní dědictví můžeme rozdělit na materiální a nemateriální. Nemateriální zahrnuje vše, co nemá hmotnou podstatu, předává se z generace na generaci a může se měnit v závislosti na vnějším prostředí. Řadí se sem myšlenky, rčení, přísloví, citáty, interpretační umění (hudba), společenské zvyklosti, tradice, zvyky, vědomosti a zkušenosti a dovednosti v tradičních řemeslech. Materiální kulturní dědictví zahrnuje památky a jiné hmotné výtvory člověka. Patří sem architektura, sochařství, malířství a grafika, užité umění (např. keramika či sklářství), nebo také literární díla, oblečení, vynálezy či pokrmy. Nejvýznamnější památky kulturního dědictví se zařazují na seznam světového dědictví UNESCO.

Na 32. zasedání Generální konference UNESCO byla dne 17. října 2003 přijata konsensem Úmluva o zachování nemateriálního kulturního dědictví. Tato úmluva založila dva nové seznamy statků nehmotné kultury:

Dne 18. února 2009 uložila Česká republika přístupové dokumenty k Úmluvě o zachování nemateriálního kulturního dědictví v sídle UNESCO. Podmínkou pro zápis do tohoto mezinárodního reprezentativního seznamu je předchozí zápis do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR.

Vláda České republiky v roce 2003 schválila Koncepci účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v České republice. Na jejím vypracování se vedle Národního ústavu lidové kultury a Ministerstva kultury České republiky podílela řada odborníků z různých institucí a úřadů. Národní ústav lidové kultury byl jmenován centrálním pověřeným pracovištěm pro koordinaci a plnění úkolů souvisejících s Koncepcí.

Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky byl zřízen příkazem ministra č. 41/2008 v souladu s usnesením vlády České republiky ze dne 11. června 2003 č. 571 ke Koncepci účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v České republice (bod 4.2.5.) a k implementaci Úmluvy o zachování nemateriálního kulturního dědictví, jejíž smluvní stranou se Česká republika stala dne 18. května 2009. Hlavním účelem Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky je ochrana, zachování, identifikace, rozvoj a podpora nemateriálního kulturního dědictví na území České republiky.

Jedním z bodů Koncepce účinnější péče bylo zřízení krajských seznamů. Protože tento vládní dokument nemá váhu zákona, ale pouze doporučení, musel návrh zřízení krajských seznamů projít schvalovacím procesem v každém kraji samostatně. Zapsáním nemateriálního statku na Krajský seznam získají nositelé statku prestižní ocenění o udržování lidové kultury v regionu.