Stavění máje, …
Pořad v Muzeu vesnice jihovýchodní Moravy ve Strážnici
okolnosti nám neumožňují osobně Vás přivítat v Muzeu vesnice jihovýchodní Moravy ve Strážnici na programu Stavění máje, kterým je pravidelně zahajována návštěvní sezona ve skanzenu.
V programu se představují strážnické folklorní soubory Danaj, Žerotín, Demižón spolu s dětskými folklorními soubory ze Strážnice a okolí. Členové souborů předvádějí ukázku stavění máje a následně se představí se svým vystoupením na pódiu v malém amfiteátru skanzenu.
Rozhodli jsme se tedy Vás alespoň touto formou pořadem provést…
V současné době pro Vás připravujeme výstavu akademického malíře Vladimíra Drápala. Vernisáž výstavy, která měla být 26. 4. 2020, zcela jistě vzhledem k současnému nouzovému stavu v tomto termínu neproběhne. Nicméně doufáme, že vás na vernisáži přivítáme co nejdříve, jakmile to bude možné. O novém termínu zahájení sezóny na strážnickém zámku vás budeme včas informovat!
Vladimír Drápal (28. 10. 1921 – 30. 4. 2015) vystudoval Vysokou školu umělecko-průmyslovou v Praze. V letech 1974–1982 působil jako pedagog na Masarykově univerzitě v Brně, kde vychoval celou řadu výrazných uměleckých osobností. Byl zakládajícím členem tvůrčí skupiny Profil 58 a Sdružení Q (od roku 1990). Zabýval se malbou, kresbou, grafikou, ale také keramickou, dřevěnou a bronzovou plastikou. Dílo Vladimíra Drápala je zastoupeno v mnoha galeriích po celé Evropě. Za jeho celoživotní uměleckou a pedagogickou dráhu mu byla opakovaně udělena Cena města Brna, získal Cenu Jihomoravského kraje, byla mu udělena medaile Ministra kultury České republiky – ARTIS BOHEMIAE AMICIS za šíření dobrého jména české kultury (v roce 2011).
Vladimír Drápal celý svůj život prožil v obci Tvarožná u Brna a s venkovem a jeho obyvateli je spojena značná část jeho tvorby. Ve svých dílech často zachycoval rodnou vesnici, tváře a postavy tvaroženských sousedů, okolní krajinu i rozložité stromy, stojící na zdejší návsi.
Fašanky, fašanky, Velká noc ide, …
Pořad v Muzeu vesnice jihovýchodní Moravy ve Strážnici
okolnosti nám neumožňují osobně Vás přivítat v Muzeu vesnice jihovýchodní Moravy ve Strážnici na programu Fašanky, fašanky, Velká noc ide,… který jsme pro Vás připravovali.
Tento pořad je zaměřený na tradiční fašankové a velikonoční zvyky a obyčeje ze Slovácka od masopustu, období předvelikonočního půstu až k radostnému prožití velikonočních svátků.
Rozhodli jsme se tedy Vás alespoň touto formou pořadem provést…
pracovní list pro školy ke stažení ZDE
Národní ústav lidové kultury ve Strážnici oznamuje, že až do odvolání bude knihovna a badatelna ústavu pro veřejnost uzavřena.
Z důvodů periodické redokumentace statků zapsaných na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva a Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR proběhlo fotografování a přímý výzkum vesnické masopustní obchůzky a masek na Hlinecku. Masopust či „Staročeská maškara“ se uskutečnil 16. února 2020 v místní části Hlinsko-Blatno. Získané materiály slouží jako podklad pro další výzkum a jsou součástí zprávy pro orgány Úmluvy o zachování nemateriálního kulturního dědictví, Ministerstvo kultury a jeho prostřednictvím i pro Národní radu.
Zasedání Programové rady a Senátu PR 75. ročníku MFF Strážnice 2020 a 38. ročníku FF Dětská Strážnice 2020, které se uskutečnilo ve čtvrtek 20. února 2020 v 10.00 hod. v budově strážnického zámku mělo na programu několik bodů:
- Informace předsedkyně DPR z jednání Dramaturgicko-produkční rady včetně informací k návrhu programu MFF 2021
- Informace k dodání kompletně vyplněných formulářů pro MFF 2020
- Informace autorů o složení autorských kolektivů a výběru účinkujících pro MFF 2020
- Detailní informace autorů o aktuálním stavu přípravy pořadů MFF 2020
- Různé
Veletrh PAMÁTKY – MUZEA – ŘEMESLA 2020 se uskutečnil v souběhu s největší akcí v oboru cestovního ruchu u nás, a to s 29. ročníkem středoevropského veletrhu cestovního ruchu HOLIDAY WORLD 2020, ve dnech 13. – 16. února 2020 na Výstavišti v Praze – Letňanech. Národní ústav lidové kultury se aktivně spolu s dalšími příspěvkovými organizacemi zúčastnil a prezentoval na stánku MK ČR.
Veletrh umožnil představit široké veřejnosti instituce zabývající se péčí o kulturní dědictví České republiky. Součástí prezentace byly i ukázky tradičních lidových řemesel, které návštěvníkům představili zástupci řemeslníků oceněni titulem Nositel tradice lidového řemesla.
Veletrhu se kromě cestovních kanceláří a regionů z různých zemí Evropy zúčastnily mj. reprezentativními expozicemi i všechny kraje ČR.
Další informace k veletrhu: http://pamatky-muzea-remesla.cz/
Seminář pro tanečníky slováckého verbuňku 2020 se uskutečnil v sobotu 8. února 2020 od 9:00 hodin v reprezentačních prostorách zámku ve Strážnici.
Čtyřicet účastníků semináře bylo seznámeno s aktuálními informacemi k organizaci Soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku v r. 2020. Dalším bodem bylo komentované promítání finále Soutěže z r. 2019.
fotografie ze seminář pro tanečníky slováckého verbuňku 2020
fotografie ze seminář pro tanečníky slováckého verbuňku 2020
fotografie ze seminář pro tanečníky slováckého verbuňku 2020
Národní seznam 2019: Hodová tradice na Slovácku je živou a nejvíce rozšířenou výročně obyčejovou slavností. Původní poslání hodů jako děkovných oslav, kdy se završoval výsledek zemědělské práce, zůstalo značnou měrou zachováno. V životě obcí na Uherskohradišťsku požívají hody vysoký společenský status. Jejich rozšíření a intenzita je výjimečná, o čemž svědčí udržování hodové tradice v 50 lokalitách na území 46 obcí a měst Uherskohradišťska.
Ústředním bodem hodů je obchůzka s průvodem, jejíž podstatou je kontakt členů chasy s ostatními účastníky a celou vesnicí. Typický je slavnostní oděv a projevy účastníků - hudba, tanec a zpěv. Průvod se zastavuje v domech stárků, které si vyžádá do svého středu spolu s hodovým právem. O povolení hodů bylo a je do současnosti třeba žádat starostu obce, která se na hodové slavnosti organizačně i finančně podílí. Součástí hodové, zpravidla dvoudenní slavnosti je i večerní taneční zábava a zvyk vodění pod právo i zavádění dívek do tance. Obchůzky po obci pokračovaly i následující dny, kdy chodili stárci po babkách nebo po škárkách, v některých obcích je starým zvykem obchůzka s beranem. Slavnost hodů obvykle končila hodovými dozvuky s taneční zábavou.
Přílohy nominačního protokolu - PDF
