Tradiční léčebné procedury a odkaz V. Priessnitze

Národní seznam: 2014

Priessnitzovy léčebné lázně v Jeseníku leží uprostřed nedotčené přírody Rychlebských hor a Hrubého Jeseníku v nejsevernějším cípu Olomouckého kraje. Ve svém názvu nesou jméno svého zakladatele Vincenze Priessnitze a jsou vůbec prvním vodoléčebným ústavem světa. Priessnitzovo jméno a přínos jsou známy především odborné medicinské veřejnosti. Na základě dochovaných archivních materiálů jsou do současné doby používány některé původní metody Vincenze Priessnitze, jejichž účinek je historicky ověřen.

Nominační list „Tradiční léčebné procedury a odkaz V. Priessnitze“

Vincenz Priessnitz se narodil 4. října 1799 v rodině sedláka v jesenické kolonii Gräfenberk, která byla založena koncem 18. století a čítala několik zemědělských usedlostí. Poté, co se působením pramenité vody sám vyléčil ze smrtelného úrazu, začal promýšlet metodu léčby tímto přírodním prostředkem. Tehdejšími ranhojiči a lékaři byl osočován ze šarlatánství i soudně stíhán. Své vlastní cesty se však držel tak houževnatě, že postupně zbudoval lázně, kam se sjížděli lidé z celé Evropy i ze zámoří, hledajíce zde ztracené zdraví. Za datum vzniku lázní je považován rok 1822, i když kvůli problémům zmiňovaných doktorů Priessnitz získal povolení léčby pod lékařským dozorem až v roce 1831 a oficiální povolení císařské komise k provozování lázní bez omezení obdržel o šest let později. Cesta ke slávě byla konečně otevřena. Už v roce 1839 se v lázních léčilo 1544 osob, z toho 120 lékařů z celé Evropy. Gräfenberk se rozrůstal a měnilo se složení lázeňské klientely.

K pacientům, nebo spíše lázeňským hostům, patřila šlechtická elita z celé Evropy, utíkali se sem polští i maďarští revolucionáři, scházely se zde významné osobnosti kultury i politiky včetně členů vládnoucích dynastií. Snad nejdéle zde v letech 1839 – 1843 pobýval maďarský hrabě Miklos Wesselenyi. Dvakrát Gräfenberk navštívil, roku 1845 a 1846, ruský prozaik a dramatik N. V. Gogol. V roce 1850 se zde léčila první lékařka světa Elisabeth Blackwell. Lázně navštívil pruský král Vilém, rumunský král Karel I. z Hohenzolernu, kníže von Meclenburg, bavorský sochař Ludwig Schwandthaler, dánský sochař Hermann W. Bissen, hrabě Karel Nostic s manželkou a dcerou, hrabě Thun-Hohenstein s chotí či moravská hrabata Vilém a Vladimír Mitrovští. V roce 1845 se dokonce lázeňského plesu účastnil otec císaře Františka Josefa I., arcivévoda František Karel. V roce 1846 byl Priessnitz vyznamenán císařskou Velkou zlatou občanskou medailí I. třídy. O jeho věhlasu svědčí i skutečnost, že jen v letech 1833 – 1851, tedy za jeho života, vyšlo na dvě stě knih a brožur věnovaných jeho vodoléčebné metodě.

Se svou ženou Sofií vychoval pět dcer, teprve roku 1847 se jim ale narodil toužebně očekávaný dědic a kýžený pokračovatel, syn Vincenz Pavel (1847 – 1884). To však již byl jeho otec takřka na konci svých sil. Vincenz Priessnitz zemřel 28. listopadu 1851 a je pohřben v mauzoleu na lázeňské promenádě.

Priessnitzovy venkovní koupele dolních končetin: Jedná se o historicky prověřenou cennou proceduru ku zlepšení prokrvení nejen dolních končetin, ale cestou reflexů se zlepšuje prokrvení hlavy, krku a horní poloviny těla. Pravidelná denní čapí chůze v bazénku s přírodní protékající chladnou vodou o teplotě 8 °C až 15 °C vede k zlepšení funkce srdce, cév, k zvýšení odolnosti proti infekcím, proti fyzikálním i psychickým stresům. Mírná fyzická aktivita chůzí v mírně zvlněném terénu je nutná pro předchozí předehřátí organizmu před koupelí, po koupeli je důležitá frotáž a chůze v terénu.

Priessnitzovy venkovní koupele horních končetin: Ponoření horních končetin do mělkého bazénku s protékajícím chladným přírodním pramínkem vody o teplotě 8 – 15 °C, prováděné denně, vede k vymizení migrén a nespavosti, zklidňuje rychlou frekvenci srdečního tepu u srdečních potíží a u poruch funkce štítné žlázy, zmírňuje alergické projevy a zlepšuje dýchání. Koupel zlepšuje místní prokrvení horních končetin a cestou reflexů zvyšuje prokrvení hrudníku, krku a hlavy.

Priessnitzova pololázeň jednofázová a dvoufázová: Jde o složitou proceduru s kombinací vodoléčby, zábalů, polevů a kartáčování kůže. Klient se nejdříve krátce předehřeje teplou vodou ve sprše, následuje celotělový ovin mokrým studeným prostěradlem s klidným ležením v zábalu, po prohřátí a zpocení následuje polokoupel v 35 °C teplé vodě s kartáčováním a polevy šíje, zad a končetin chladnou vodou.

Léčebné metody: Kromě studených obkladů, mok­rých zábalů a omývání postiže­ných míst houbou uplatňoval při svém léčení i další, do té doby nepoužívané metody, k nimž patřila zejména potná kůra, po níž se propocený pacient na krátkou chvíli ponořil do kádě se studenou vodou. Léčebné procedury doplňovala i pracovní terapie spojená s tělesnou námahou, pravidelná životo­správa a dostatek spánku.

Foto: Priessnitz, léčebné lázně Jeseník, www.priessnitz.cz

Profilový obrázek: Právo, Lenka Hofmeisterová

Komentář k příspěvku

*

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..