Lidová tradice výroby vánočních ozdob ze skleněných perliček

Národní seznam: 2015

Historie výroby skleněných vánočních ozdob sahá hluboko do historie. V 15. a 16. století přicházeli do Jizerských hor němečtí skláři, kteří v lesích zakládali malé sklárny. Polotovary ze skláren se zpracovávaly zejména podomácku, formováním nad kahanem. Z Jizerských hor se výroba skleněných perlí postupně rozšířila i do Krkonoš. Od začátku 20. století tu začaly vznikat firmy specializující se právě na tuto výrobu. Chudí skláři si k výrobě bižuterie začali přivydělávat montováním vánočních ozdobiček ze zbytků nafoukaných perlí. Vánoční ozdoby ze skleněných perlí si brzy našly oblibu nejen po celých Čechách, ale vyvážely se i do zahraničí

Nominační a identifikační list „Lidová tradice výroby vánočních ozdob ze skleněných perliček“

Typickým rysem perličkových ozdob je jejich obrovská rozmanitost. Kromě vzorů tradičních se objevují i nové. Od počátků až dodnes ozdoby odrážejí také technický pokrok – vyráběla se perličková letadla, lokomotivy, kanóny, kola, motorky, kočárky, vzducholodě, balóny… K tomu se později připojily čistě vánoční motivy – hvězdičky, andělíčci, špice. Velkou skupinu tvoří zvířata a figurky – pavoučci, raci, motýli, vážky, želvy. Při výrobě se lidé také často inspirovali běžnými předměty a vznikaly košíčky, konvičky, váleček, struhadlo, lustr… Mnoho ozdob žádnou konkrétní předlohu nemá, říká se jim „fantazie“.

výroba skleněných perlí složitá – všechny pracovní kroky se provádějí ručně. Nejprve se perličky vyfouknou ze skleněné trubičky tak, že se trubička nahřeje nad hořákem, horké sklo se vloží do podlouhlé formy a foukne se do něj vzduch. Horké sklo se do formy roztáhne a vznikne řádka perliček – tzv. „klauče“. Do čirých klaučat se potom natahuje stříbrný roztok a stříbro z něj se vyredukuje zevnitř na stěny skla. Perličky jsou tedy stříbrné zevnitř, takže se z nich stříbro nedá odřít ani se nepoškrábe. Stříbrná klaučata se mohou ještě smočit do barevného laku. Teprve potom se klaučata řežou na jednotlivé perličky nebo delší dílky, které je možné navlékat na drátky. Každá ozdoba projde několikrát lidskýma rukama, než je kompletní.

Foto: www.rautis.cz/cz/ozdoby/, profilové foto: ČTK

Komentář k příspěvku

*

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..