Nositel tradice

Stanislav Baťa pochází z Proseče – města, které je již téměř 200 let spojeno s výrobou dýmek. Narodil se do rodiny, ve které se touto činnosti zabývalo několik předchozích generací. Sám se této technologii věnuje od roku 2002, kdy vyrobil svou první dýmku. Své znalosti a zkušenosti získal od matky, která pomáhala v rodinné dílně, a od pamětníků z Proseče a okolí. Pracuje s nástroji zděděnými po svém dědečkovi, dodnes využívá dýmkařské kování z dílny svého otce, který byl pasířem. Dýmky Stanislava Bati vznikají ručně podle tradičních postupů. Zpracovává především dřevo listnatých stromů, jako je olše, hrušeň nebo lípa, ale také kořen vřesovce – briár, který se dováží z Řecka. Výroba kvalitní dýmky je velmi pracná a časově náročná, vyžaduje několik technologických procesů, mezi kterými je nutná delší časová prodleva. Dýmka se nejprve soustruží, poté brousí, pemzuje, barví, lakuje a znovu leští. K její kompletaci je nezbytné kování, případně další díly z akrylátu nebo rohoviny. Na objednávku však zhotovuje také exkluzivní kusy s vyřezávanou hlavičkou ve tvaru lidské hlavy. Stanislav Baťa se účastní řady akcí pořádaných paměťovými institucemi, zejména Muzeem v přírodě Vysočina, východočeským muzeem v Pardubicích a dalších. Při jeho práci mu je nezbytným pomocníkem manželka, která se nejen podílí na práci v dílně, ale také se aktivně zapojuje do prezentace výrobků na webových stránkách a kulturních akcích. V roce 2024 získal Stanislav Baťa ocenění Nositel tradice Pardubického kraje.

Stanislav Baťa hails from Proseč, a town that has been associated with the production of smoking pipes for nearly two hundred years. He was born into a family where this craft had been practised across several generations; he began making pipes himself in 2002. Stanislav Bata‘s pipes are handcrafted using traditional techniques. He mainly works with wood from deciduous trees, but also uses briar. First, the pipe is turned on a lathe, then sanded, polished with pumice, stained, varnished, and polished again. Its assembly includes the addition of caps and rings, or other components made from acrylic or horn. Stanislav Baťa takes part in a number of events organised by memory institutions, particularly the Vysočina Open Air Museum In 2024. Stanislav Baťa was awarded the title Tradition Bearer of the Pardubice Region.

Adresa: Na Ručičce 7, 539 44 Proseč ░ Tel.: +420 603 584 890, +420 732 963 366 ░ E-mail: dymkybata@seznam.cz

Petr Číp je pokračovatelem rodinné tradice výroby hudebních nástrojů, kterou založil jeho otec Pavel Číp. Dílna pracuje v Zubří na Valašsku od roku 1988 a zaměřuje se na výrobu lidových a historických dechových nástrojů. Zhotovují se zde především moravské gajdy, ale také dudy české a slezské, tzv. gorolské gajdy. Výroba gajd je náročný proces, který vyžaduje zvládnutí technologie opracování několika odlišných materiálů. Především je to dřevo, ale také kravské rohy, kůže, mosazný plech a další. Všechny tyto techniky Petr Číp ovládá na mimořádně vysoké úrovni. Nástroje z jeho dílny mají nejen hudební kvality, ale jedná se také o práci vynikající estetické a řemeslné hodnoty. V roce 2024 mu byl udělen titul Mistr tradiční rukodělné výroby Zlínského kraje.

Petr Číp continues the family tradition of musical instrument making established by his father, Pavel Číp. Since 1988, the workshop has been based in Zubří, in the Wallachia region, and specialises in the production of folk and historical wind instruments. Its main focus is on Moravian bagpipes, but Bohemian and Silesian bagpipes, known as Gorol bagpipes, are also produced. The production of bagpipes is a demanding process that requires mastery in working with several different materials, primarily with wood, cow horns, goatskin and brass. Petr Číp has mastered all of these techniques to an extraordinarily high standard. The musical instruments produced in his workshop are distinguished not only by their tonal quality, but also by outstanding craftsmanship and aesthetic value. In 2024, he was awarded the title Master of Traditional Craftsmanship of the Zlín Region.

Adresa: Pod Javorníkem 1043, 756 54 Zubří ░ Tel.: +420 603 367 034 ░ E-mail: hist.nastroje@gmail.com ░ www.histnastroje.cz

Košíkář Jan Šup žije v obci Kocourov nedaleko Klatov. S pletením košů se seznámil v rodině, jeho otec se zabýval výrobou hospodářských košů z neloupaného proutí. Nejprve zvládnul tuto techniku, později začal pracovat také s vařeným proutím, nakonec si osvojil i pletení z borových a javorových loubků a z loubků ze smrkového kořene. Z nich Jan Šup vyrábí především koše, košíky a nádoby tradičních hranatých tvarů. Své znalosti předává Jan Šup zejména synu Ondřejovi, který se pletení z přírodních materiálů věnuje přes třicet let. Za tu dobu se od otce naučil všechny výše uvedené techniky, sám zkouší i výrobu z jiných dřevin, např. z lísky. V roce 2018 získal Jan Šup ocenění Mistr tradiční rukodělné výroby Plzeňského kraje.

The basket-maker Jan Šup (* 1953) lives in the village of Kocourov near Klatovy. He was introduced to basket weaving within his family, as his father made farm baskets from unpeeled withies. Jan Šup first mastered this technique, later learning to work with boiled withies, and eventually acquiring the skills for weaving with split wood and spruce root. He uses this material to make baskets, small baskets, and square-shaped vessels. Jan Šup primarily passes on his knowledge to his son Ondřej, who has worked with natural wicker for more than thirty years. During this time, he has learned all the aforementioned techniques from his father and has also experimented with other types of wood, such as hazel. In 2018, Jan Šup was awarded the title Master of Traditional Handicrafts of the Pilsen Region.

Adresa: Kocourov 5, Mochtín 339 01 Klatovy ░ Tel.: +420 720 670 994 ░ E-mail: ondrejsup@centrum.cz

Ivo Rudolf je vyučeným kovářem a podkovářem a tomuto řemeslu se po celý život profesně věnuje. V roce 1990 si zřídil kovárnu, ve které se zaměřuje nejen na užitkovou a uměleckou kovářskou práci, ale také na renovace historického kování nebo výrobu replik. Předností Iva Rudolfa je důkladná znalost tradičních kovářských technologií a postupů, které zvládá na velmi vysoké úrovni. Své zkušenosti předal celé řadě učedníků, ale také synovi, který se kovářskému řemeslu rovněž věnuje. Ivo Rudolf se aktivně účastní výstav a programů zaměřených na prezentaci rukodělných technik a kovářského řemesla. Stál u zrodu Mezinárodního kovářského sympozia v Bečově nad Teplou, které se zde koná od roku 2015. V roce 2024 mu byl udělen titul Mistr tradiční rukodělné výroby Karlovarského kraje.

Ivo Rudolf is a trained blacksmith and farrier who has devoted his entire professional life to this craft. In 1990, he established his own smithy, where he specialises in both utility and artistic blacksmithing and the restoration of historic ironwork, including the production of replicas. He passed on his experience to a number of apprentices, but also to his son, who is also engaged in the blacksmith‘s craft. Ivo Rudolf actively participates in exhibitions and programmes focused on presenting handicraft techniques and blacksmithing. He played a key role in founding the International Blacksmithing Symposium in Bečov nad Teplou. In 2024, he was awarded the title Master of Traditional Crafts of the Karlovy Vary Region.

Adresa: Vodná 13, 364 64 Bečov nad Teplou ░ Tel.: +420 604 572 649 ░ E-mail: ivo.rudolf@emil.cz

Marcela Hrabovská se zaměřuje na výrobu kraslic zdobených slámou. Z usušené a „vyžehlené“ slámy vystřihuje drobné tvary, ze kterých skládá na vajíčko obrazce. Vedle geometrických vzorů zhotovuje také kraslice s figurálními motivy s náboženskou tématikou. Používá slámu z různých druhů obilovin, což jí umožňuje uplatnit různé odstíny žluté barvy. Pracuje s výfuky slepičích a husích vajec, které je nutno nejprve obarvit. Vedle akrylových barev experimentuje i s přírodními barvivy, jako jsou cibulové slupky, vlaštovičník, ořechové listí, saze apod. Barvením a výzdobou vajec se zabývá v průběhu celého roku. Pro práci Marcely Hrabovské je charakteristická jemnost a propracovanost motivů, které jsou provedeny precizně, s velkým citem prodetail a estetiku.

Marcela Hrabovská focuses on the production of Easter eggs decorated with straw. She works with blown chicken or goose eggs. In addition to acrylic paints, she also experiments with natural dyes such as onion skins, celandine, walnut leaves, soot, etc. She uses straw from a variety of cereals, which allows her to work with different shades of yellow. Once the straw has been dried and „ironed“, she cuts out small shapes which she assembles into patterns on the egg. This is a very laborious technique that requires precision, patience and creativity in assembling the patterns. Marcela Hrabovská‘s work is characterised by the delicacy and refinement of the motifs, which are executed with precision and great attention to detail and aesthetics.

Adresa: Želešice 78E, 664 43 Želešice ░ Tel.: +420 723 606 505

Renata Potěšilová pochází z Lipova, obce ležící nedaleko Veselí nad Moravou. Od dětství byl její zálibou folklor, ráda oblékala lidový oděv a zajímala se o jeho výrobu a údržbu. Různým technikám výroby a úpravy tradičních oděvních součástí se učila od zdejších starších nositelek lidového oděvu. Postupně začala vyrábět a upravovat většinu součástí horňáckého kroje – zhotovuje ženské zástěry a rukávce, mužské kalhoty a košile. Její specializací je však starobylá technika vrapení, která se využívá při výrobě nesešitých sukní horňáckého kroje, tzv. fěrtochů. Renata Potěšilová významnou měrou přispěla k udržení této ojedinělé techniky. Horňácké kroje nejen zhotovuje, ale dokonale ovládá i složité způsoby jejich úpravy a kombinování oděvních součástí, čímž přispívá k zachování unikátní krojové rozmanitosti v oblasti Horňácka.

Renata Potěšilová comes from Lipov, a village situated near Veselí nad Moravou. Since her childhood she has been interested in folklore; she liked to wear folk dress and was interested in its production and maintenance. Gradually she began to make and fi t most of the Horňácko folk garments. She makes aprons and blouses for women, and trousers and shirts for men. However, she specialises in an ancient technique, called vrapení, i.e. folding the fabric to create small pleats. This technique is applied on unstitched women’s skirts, called a fěrtochy, which are part of the Horňácko folk costume. Renata Potěšilová has made a signifi cant contribution to safeguarding the knowledge of this ancient textile technique, which is indispensable for some parts of folk costumes.

Adresa: Lipov 239, 696 72 Lipov ░ Tel.: +420 736 260 231 ░ E-mail: renatapotesilova@seznam.cz

Jiřina Štrynclová pochází z Pěnčína. Vystudovala sklářskou školu v Železném Brodě, po jejím absolvování se profesně věnovala výrobě vánočních ozdob a později skleněných figurek. V letech 1991–2020 pracovala jako mistr odborného výcviku v oboru výroba skleněných figurek na Střední škole řemesel a služeb v Jablonci nad Nisou. Práce se sklem vyžaduje nejen zručnost, ale také zkušenost a cit pro zpracovávaný materiál. Nad kahanem zahřívá tyče z olovnatého skla a roztavenou hmotu pak tvaruje pomocí technik navinutí a tažení. Pod rukama figurkářky vznikají tradiční postavičky – Mikuláš s čertem, řemeslníci, muzikanti, postavy z betléma nebo z lidových pověstí a další. Během své dlouholeté pedagogické činnosti předala Jiřina Štrynclová své znalosti a dovednosti řadě studentů.

Jiřina Štrynclová comes from Pěnčín. After graduating from the Secondary School of Glassmaking in Železný Brod, she was professionally involved in the production of glass figurines and later Christmas decorations. In the years 1991–2020 she worked as a master of vocational training in the field of glass figurine production at the Secondary School of Crafts and Services in Jablonec nad Nisou. Working with glass requires not only skill but also experience and a feeling for the material used. She heats lead glass rods over a burner and then shapes the molten mass using coiling and drawing techniques. Simple tools include metal tweezers and a plate for shaping. Under the hands of the figure maker, traditional figures are created – St. Nicholas and the Devil, craftsmen, musicians, figures from Nativity Scenes or folk tales, and others.

Adresa: Alšovice 53, 468 21 Pěnčín ░ Tel.: +420 605 054 509 ░ E-mail: strynclovajirina@gmail.com