V sobotu 23. října 2021 ožily prostory strážnického zámku tancem a zpěvem u příležitosti Workshopu pro vedoucí mládežnických folklorních souborů. Národní ústav lidové kultury se věnuje také vzdělávací činnosti, a to v mnoha různých podobách a projektech. Pravidelné pořádání workshopů, školení a kolokvií je vhodnou platformou nejen pro předávání a získávání nových znalostí a dovedností, ale také příležitostí, kde se mohou lidé z prostředí folklorního hnutí setkat a vzájemně se obohatit a inspirovat.

Letošní setkání bylo zaměřeno na práci s mládežnickými kolektivy. Akci zahájily Magdalena Maňáková a Markéta Vašulková z Národního ústavu lidové kultury. Účastníci celodenního workshopu, rozděleni do skupin, postupně absolvovali bezmála dvouhodinové lekce zaměřené na správnou techniku zpěvu s lektorkou Klárou Blažkovou, pohybové průpravě a držení těla věnovala praktickou lekci fyzioterapeutka Gabriela Horká a svou osobní metodiku výuky lidových tanců představila Marcela Hastíková.

O účast v kurzu, který absolvovalo bezmála padesát účastníků, byl nebývalý zájem, proto věříme, že se podaří obdobné setkání uspořádat i v příštím roce.

Zveme vás na pracovní setkání na zámek Strážnice, které se uskuteční v sobotu 23. 10. 2021 od 8:30 do 17:00 hod. Workshop bude mít teoretickou i praktickou část se zaměřením:

• jak přistupovat k práci s dospívajícími ve folklorním souboru (13 – 17let)
• jak správně vybírat zpracovávaný materiál pro členy souboru tohoto věku
• jak správně motivovat k setrvání ve folklorním hnutí
• jak přistupovat k mladé generaci (proměny v kroji, způsobu komunikace i vedení nácviku)
• jak využití médií (virtuální svět a folklor)

Přihlášky do 15. 10. 2021 na email: magdalena.manakova@nulk.cz

Konferenční poplatek 200,- Kč je splatný na místě v hotovosti.

S ohledem na omezenou kapacitu je možná účast pouze 2 účastníků za soubor.

Pozvánka ke stažení ZDE

Národní ústav lidové kultury ve Strážnici Vás srdečně zve k prohlídce "Galerie na plotě".  Prostřednictvím fotografií, umístěných na 82 velkoformátových výstavních bannerech, se seznámíte s historií Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice od r. 1946 až po současnost.

Výstavu můžete zhlédnout na novém oplocení zámeckého parku ve Strážnici u cyklostezky Strážnice–Vnorovy.

Autorem námětu je ředitel Národního ústavu lidové kultury PhDr. Martin Šimša, Ph.D., fotografie z archivu NÚLK vybrala Mgr. Věra Chalupová.

Srdečně vás zveme ke sledování 76. ročníku Mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici, který patří mezi nejstarší a nejznámější festivaly v Evropě. MFF Strážnice je festivalem CIOFF (Mezinárodní rada organizátorů folklorních festivalů a lidového umění s postavením konzultanta UNESCO) a koná se za finanční podpory Ministerstva kultury ČR.

Současná epidemiologická situace není pro pořádání kulturních akcí většího rozsahu bohužel stále ještě příznivá, a z toho důvodu jsme nuceni letošní ročník festivalu uspořádat opět v nestandardní podobě. Celou koncepci jsme se snažili vypracovat tak, aby se co možná nejvíce přiblížila klasické podobě festivalu a zároveň aby byla dodržena všechna bezpečnostní a hygienická opatření.

Tento ročník festivalu tedy proběhne většinou v ON-LINE podobě, bez účasti diváků a návštěvníků festivalu. Pořady budou prezentovány prostřednictvím vysílání TV Noe, České televize, Českého rozhlasu, Radia Proglas, a internetových platforem.

Výjimkou je Finále Soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku, které bude díky aktuálnímu rozvolnění zpřístupněno omezenému množství diváků. Finále budou moci sledovat také v přímém přenosu diváci ČT art.

Pro festivalový víkend připravujeme k odvysílání čtyři původní pořady, další program připravuje iFolklor, spolupořadatel iFolklorní Strážnice.

Pevně věříme, že letošní nouzové řešení vystřídá plnohodnotný 77. ročník MFF, na který jsme všichni zvyklí ve své klasické podobě. Příprava programů průběžně probíhá a diváci nepřijdou o žádný z dříve avizovaných pořadů.

S pozdravem

PhDr. Martin Šimša, Ph.D.
ředitel NÚLK a prezident MFF

PROGRAM

pátek 25. června 2021

16:30 iFolklorní Strážnice (online iFolklor.cz)

Vítejte u sledování iFolklorní Strážnice 2021

Naši / osobnosti lidové kultury: Zdeněk Bláha (2021)

Píseň – jiná forma vína aneb Mužské sbory a víno (2021)

Strážnická svajba – pořad z archivu NÚLK (2009)

Půlhodinka s CM Mladí Burčáci z Míkovic (2021)

Online degustace: Arcibiskupské zámecké víno Kroměříž (2021)

20:05 Strážnice žije! (Tv Noe a online iFolklor.cz)

Prostřednictvím pátečního programu bychom chtěli připomenout divákům atmosféru Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice a festivalu Dětská Strážnice. V programu vystoupí soubory, sbory, muziky, sólisté i osobnosti, jež jsou se "Strážnicí" neodmyslitelně spjaty.

sobota 26. června 2021

9:30 iFolklorní Strážnice (online iFolklor.cz)

Folk it – lidová rozcvička pro páry (2021)

Naši / osobnosti lidové kultury: Marie Pachtová (2021)

Hebrejské písně a klezmerová hudba – pořad z archivu NÚLK (2016)

Půlhodinka s CM Lašár z Velkých Pavlovic (2021)

10:00 Cimbál hraje prim (vysílání Radia Proglas)

Záznam pořadu z MFF Strážnice 2018. Setkání mladých cimbálových muzik z Moravy.

14:00 iFolklorní Strážnice (online iFolklor.cz)

Ocenění a Laureáti MFF Strážnice (výběr z let 1983–2019)

Půlhodinka s CM Bruštíci a jejich hosty (2021)

Z Vrchlabí do Polabí – pořad z archivu NÚLK (1997)

Rok na Hané (2021)

Půlhodinka s VSPT Vsacan ze Vsetína (2021) – online na FB Folklorní vysílání na Radiu Proglas

Poklady z malované truhly – pořad z archivu NÚLK (2014)

19:00 O Zdence Jelínkové a lidovém tanci (přímý přenos Tv Noe a online iFolklor.cz)

Pořad propojující archivní materiály s živými ukázkami tance bude doplněn o zajímavé rozhovory a vzpomínky na osobnost Z. Jelínkové.

20:15 Finále Soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku (přímý přenos ČT art)

BENEFIČNÍ PROGRAM na pomoc lidem zasaženým tornádem na jižní Moravě. Dohodou s prodejcem vstupenek ColosseumTicket bylo rozhodnuto, že celý výtěžek z prodeje vstupenek na finále Soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku bude odeslán na účet Diecézní charity Brno. Také v průběhu vysílání přímého přenosu na ČT art budou moci diváci přispět pomocí DMS.

Nejlepší letošní verbíři ze Slovácka. Finále bude předcházet předkolo soutěže ve verbuňku.
V pořadu rovněž zazní důležité informace o verbuňku týkající se zápisu na seznam UNESCO, komentář experta či ukázka generačního předávání tance.

21:30 iFolklorní Strážnice (online iFolklor.cz)

Pozdrav z Vinotéky Botur (živě)

Online degustace – Tři Vinaři ze Strážnicka (2021)

Z krajin za obzorem – pořad z archivu NÚLK (2007)

neděle 27. června 2021

9:30 iFolklorní Strážnice (online iFolklor.cz)

Folk it – lidová rozcvička pro páry (2021)

Naši / osobnosti lidové kultury: Jan Miroslav Krist (2021)

Folklorní kvíz s Ondrášem (živě)

Hudba pravdy – pořad z archivu NÚLK (2012)

10:00 Desatero (vysílání Radia Proglas)

Záznam pořadu z MFF Strážnice 2018. CM Danaj Strážnice a hosté.

11:00 Cimbálová muzika Lašár (online na FB Folklorní vysílání na Radiu Proglas)

14:00 iFolklorní Strážnice (online iFolklor.cz)

Lužické písně s Lidovou muzikou z Chrástu (2021)

Vyhlášení Folklorního kvízu s Ondrášem (živě)

iFolklorní hnízda a Online degustace (2021)

15:00 Jak ji znáte?! (přímý přenos Tv Noe a online iFolklor.cz)

Program na ukončení festivalu bude interaktivním pořadem se zapojením diváků a bude obohacen o soutěžní prvek. Přímý přenos z areálu zámeckého parku a Muzea vesnice jihovýchodní Moravy Strážnice.

18:00 Marie Pachtová z Vyškova (online na FB Folklorní vysílání na Radiu Proglas)

Žijeme sice v období moderních technologií, důležitá role řady řemesel však stále zůstává. Mají kořeny v době před několika staletími, dědí se často z generace na generaci a nutnost pořádně zapojit svaly z nich nezmizela ani po stovkách let. A které ze „sedmero tradičních řemesel“ je největší dřina? To zjišťovala Kláštorná Kalcia v již druhém ročníku své studie Dříč roku, kterou realizovala na základě doporučení Národního ústavu lidové kultury a ve spolupráci s experty Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Pomyslný titul Dříčů roku 2021 v ní získali kameníci, tesaři a skláři. Právě tito dříči stráví největší část své práce ve středně intenzivním pohybu a vykazují také nadprůměrný počet spálených kalorií i nachozených kroků.

Zde najdete vše pěkně přehledně - odkaz na infografiku

Průzkum pro studii Dříč roku byl vedený MUDr. Tomášem Větrovským z FTVS UK a proběhl pod hlavičkou značky Kláštorná Kalcia během dubna 2021 u sedmi vybraných tradičních českých a moravských řemesel. Zúčastnili se ho kameníci, koláři, kováři, pokrývači, skláři, tesaři, zvonaři. „Česko bylo vždy líhní kvalitních řemeslníků. I dnes řada lidí vykonává řemesla tradičním způsobem a jejich výrobky jsou kvalitní a velmi žádané. Je to manuálně náročná činnost, ale je po ní značná poptávka,“ vysvětluje ředitel Národního ústavu lidové kultury Martin Šimša. Vybraným řemeslníkům se během měření zaznamenávaly informace o pohybové aktivitě, počtu kroků, času stráveném intenzivním pohybem, času sezení, kalorickém výdeji, teplotě či vlhkosti vzduchu. „Studie vychází z celodenního monitorovaného měření během výkonu povolání pomocí akcelerometrů. U každé profese byli měřeni tři zástupci, jejichž výkony se následně zprůměrovaly,“ vysvětluje MUDr. Větrovský. Největšími dříči podle žebříčku jsou kameníci následovaní tesaři, skláři, pokrývači, zvonaři, koláři a kováři.

„Hlavní informací, kterou přinesly výsledky studie Dříč roku, je fakt, že i v 21. století jsou klasická řemesla velká dřina,“ komentuje výsledky MUDr. Marie Skalská, která je součástí expertního týmu projektu Dříč roku. „Všechna sledovaná povolání vykazují dlouhodobou každodenní fyzickou zátěž, která je u mnoha řemesel umocněna specifickými činnostmi – asymetrickou jednostrannou zátěží, zdviháním těžkých břemen nebo nutností setrvávat delší dobu v nepřirozených polohách a výškách,“ dodává MUDr. Skalská. Právě proto je u manuálních profesí důležité myslet na odpočinek. Správnou kompenzací je vhodný pohyb ve volném čase, dostatečný pitný režim a vyvážený jídelníček, který kromě obvyklých doporučení zahrnuje také dostatek vápníku. Vhodná cesta, jak vápník přirozeně dostat do těla, může být i prostřednictvím minerálních vod, například Kláštorné Kalcia.

Jak ukazují žebříčky ze studie, nejen kameníci, tesaři a skláři stráví v práci denně desítky minut směny (45–90 minut dle výsledků měření) ve středně intenzivním pohybu. „Dospělí lidé by podle aktuálního doporučení WHO měli strávit 150–300 minut aerobní fyzické aktivity ve střední intenzitě týdně. Ideální je, pokud je tento čas v týdnu rozložen do více intervalů. První trojice povolání dosáhnou předepsaného týdenního minimálního množství minut strávených pohybem již během druhé pracovní směny. Ve srovnání s osobou pracující např. v kanceláři je toto významný rozdíl. Mnoho osob se sedavým zaměstnáním bohužel požadovaného týdenního minimálního množství minut fyzické aktivity vůbec nedosahuje,“ vysvětluje MUDr. Skalská. Kameníci a tesaři se umístili také na předních příčkách v průměrném počtu spálených kalorií. Měření ukazuje, že řemeslníci nemusejí mít pouze fyzickou sílu, ale také slušnou kondici. Například tesaři v práci prosedí pouze zhruba 2 hodiny (28 % času) a zbytek času tráví v pohybu na nohou.

I když si naši největší dříči v práci odbydou doporučovanou pohybovou aktivitu a často i doporučený počet kroků, neznamená to, že by měli na pohyb ve volném čase zcela rezignovat. „Právě vzhledem k velké fyzické zátěži by ve svém volném čase měli dbát na optimální kompenzaci, aby ulevili dlouhodobě přetěžovaným svalovým skupinám a naopak zapojili svalové skupiny, které tolik při práci nenamáhají. Ideální je ve volném čase zatěžované svaly protahovat, ulevovat namáhaným bedrům a horním končetinám. Skvěle se pro to hodí plavání, jóga nebo tzv. funkční trénink,“ uvádí lékařka a fitness instruktorka Marie Skalská.

Při vysokém pracovním nasazení je také nutné dávat pozor na vyvážený jídelníček a doplňování potřebných vitamínů a minerálů, zejména množství přijímaného vápníku, jehož doporučená dávka pro dospělé je 1000 mg denně. „A těžce pracující lidé mají stejně jako těhotné ženy nebo sportovci spotřebu vápníku ještě vyšší. Při náročné fyzické aktivitě dochází ke ztrátám vápníku potem, proto je vhodné ho během intenzivní námahy pravidelně doplňovat,“ vysvětluje MUDr. Skalská. Jedním z přirozených zdrojů vápníku pak jsou i minerální vody.

O SPECIFICKÉ NÁROČNOSTI JEDNOTLIVÝCH ŘEMESEL:

• KAMENÍCI
  Nejnamáhavější je pro kameníky nošení těžkých kamenů a desek. Ty váží až 250 kg a přitom si s nimi musí poradit dva muži. Jejich práce je velmi namáhavá na záda či nohy.

• KOLÁŘI
  Celodenní ruční řezání rámovou pilou nebo hoblování je náporem nejen pro ruce, ale i celé tělo. Největší úsilí vyžaduje finální montáž, tedy narážení špic do hlavy kola, nasazování loukotí a narážení ráfku.

• KOVÁŘI
  Nejnáročnější je práce u kovadliny s rozžhaveným železem, a to hlavně v letním období. Díla jsou často velmi těžká, takže se s nimi složitě manipuluje, což zatěžuje ruce i záda.

• POKRÝVAČI
  Náročný bývá především přesun materiálu na střechu, protože tradiční pokrývači střech tvoří ručně a bez mechanizace. Pokrývač také rozhodně nesmí trpět strachem z výšek.

• SKLÁŘI
  Sklářské pece mívají při práci až 1 120 °C, což je hlavně v létě velmi náročné. Důležitá je také zručnost, aby se sklář při práci nezranil, protože pracuje se žhavým materiálem.

• TESAŘI
  Tesaři si musí poradit s přesunem objemných trámů do těžko přístupných míst. Při tesání zase často opakují pohyby, které nerovnoměrně zatěžují tělo.

• ZVONAŘI
  Největší dřinu představují slévárenské práce u pece. Zvonaři musí být také velmi silní. Ve dvou za pomoci ručního kladkostroje zvládnou vytáhnout do věže i pětitunový zvon.

Autor TZ: Pavel Barvík
Communications Manager CZ&SK
Kofola ČeskoSlovensko a.s.
tel.: +420 602 266 815
pavel.barvik@kofola.cz

O projektu Dříč roku
Projekt Dříč roku 2021 navazuje na stejnojmenný projekt z loňského roku, kdy Kláštorná Kalcia měřila dříče v moderních zaměstnáních. Loni se na předních příčkách největších dříčů umístili popeláři, skladníci a dřevorubci.

O Kláštorné Kalcia
Jednu z možností, jak snadno doplnit vápník, nabízí minerální voda Kláštorná Kalcia. Pochází z jednoho z nejkvalitnějších pramenů na Slovensku v Kláštoře pod Znievom a je přírodním zdrojem vápníku. Díky vápencovému podloží v Kláštoře pod Znievom, kde vyvěrá z hloubky 231 metrů, je její celková mineralizace 1 840 mg/l s obsahem vápníku 287 mg/l. Kláštorná Kalcia tak může doplnit chybějící vápník při zvýšené tělesné či psychické námaze. Volná forma vápníku v minerální vodě je pro jednoduché vstřebávání v trávicím systému ideální. Unikátní lahev s nápaditým designem je vyrobena ze 100 % rPET, tedy z recyklovaného plastu. V Česku je aktuálně dostupná v sycené a jemně sycené verzi, v baleních 1,5 a 0,5 l. www.klastorna.cz

Národní ústav lidové kultury na tuto výstavu propůjčil obraz kapucínského mnicha, filozofa a teologa Valeriána Magnise, který byl bratrem tehdejšího majitele strážnického zámku, hraběte Františka Magnise. Valeriánovo dílo částečně ovlivnilo i Jana Amose Komenského a navzdory odlišné konfesi udržovali oba muži po nějakou dobu kontakty a měli se v úctě.

Prohlédnout si ji můžete v Jízdárně Pražského hradu ve dnech 20. 12. 2020 – 28. 3. 2021 (eventuálně prodlouženo do 31. 5. 2021). Pořádáno v součinnosti Moravského zemského muzea v Brně a Správy Pražského hradu.

Recenze výstavy Comenius 1592–1670: Doba mezi rozumem a šílenstvím, Jan Amos Komenský a jeho svět

Na rok 2020 připadlo 350. výročí úmrtí Jana Amose Komenského, původem Moravana, jazykem Čecha, povoláním teologa, ale zejména nejvýznamnějšího světového pedagoga. Jeho životní úděl, jakož i teologická a pedagogická činnost byly a stále jsou předmětem výzkumu četných historiků. Během plynoucího času se Jan Amos Komenský také stal námětem pro vznik malířských, sochařských, literárních a filmových děl – v jejich vyznění však obraz jeho osobnosti vždy nebyl načrtnutý v jasných konturách. Na loňský rok bylo ohlášeno konání mnoha projektů a dalo se očekávat, že život, dílo a odkaz Jana Amose Komenského budou aktuálně zhodnoceny. Vzhledem k nepříznivé pandemické situaci bylo pořádání části z nich nutné odříci nebo je uskutečnit v omezeném rozsahu. O to více je třeba ocenit úsilí i organizační schopnosti členů autorského týmu, kteří dokázali připravit a ve stanoveném termínu zahájit výstavu Comenius 1592–1670.

Do prostoru Jízdárny Pražského hradu se podařilo shromáždit více než 500 exponátů z České republiky, Nizozemí, Německa, Polska a Rakouska, zapůjčených z osmdesáti odborných institucí a soukromými sběrateli. Jejich výběrem byly zdůrazněny veškeré aspekty Komenského života i spojitost s celkově (nejen) pro něho nepříznivou politickou situací. Instalace expozice je moderně pojatá s použitím interaktivních prvků. Jejich pomocí lze souhrnně sledovat např. Komenského cesty po Evropě nebo bojové operace třicetileté války. Architektonické řešení výstavy bylo navrženo tak, aby propojovalo veškeré reálie ovlivňující Komenského osud.

Expozice je rozdělena do několika oddílů výstižně nazvaných Velké theatrum: Obrazy člověka a světa, Rozdělená společnost, Evropa ve válce a míru a Dílna lidskosti - jsou svým způsobem odbočkami výstavní osy, kterou tvoří oddíl věnovaný životní pouti Jana Amose Komenského. Závěrečný oddíl s názvem Komenský jako ikona, pomník a symbol reflektuje měnící se pohled na osobnost tohoto učence a pedagoga v průběhu tří a půl století.

V jednotlivých oddílech výstavy je možné spatřit mnoho unikátních předmětů přímo spjatých s Komenským (mapa Moravy, velký počet vydání jeho knih), ale také s jeho přáteli a bratry ve víře i ideovými protivníky. Malířství, sochařství a umělecké řemeslo teritoriálně nejen z předbělohorských a raně pobělohorských Čech je zastoupeno díly církevními i ryze světskými. Jejich prostřednictvím je akcentován tehdejší svět a propojení Komenského s duchovním a sociálním prostředím, ze kterého vzešel a v němž žil. Zdůrazňují jeho osobní či nepřímé společenské kontakty s Karlem st. ze Žerotína, Ladislavem Velenem ze Žerotína, českým králem Fridrichem Falckým, katolickým učencem Valeriánem Magnim nebo kardinálem Františkem z Dietrichsteina. Komenského život v dospělosti byl „orámován“ třicetiletou válkou a z ní vyplývajícími důsledky. Její prolog je zastoupen mj. obrazy bitvy na Bílé hoře i staroměstské exekuce a finále díly týkající se tzv. vestálského míru či portréty kardinála de Richelieu, který se Komenského neúspěšně snažil získat do služeb Francie, švédské královny Kristiny i jejího kancléře Axela Oxenstierny, do něhož Komenský v české věci vkládal (marné) naděje.

V oddíle tvořícím osu výstavy je Jan Amos Komenský představen v plné šíři. Výběr jednotlivých exponátů vyjadřuje skutečnost, že tento muž byl přes svůj mimořádný intelekt člověkem doby, ve které žil. Stýkal se s filozofy, např. s René Descartesem, ale zároveň věřil v mystiku a proroctví – naslouchal zejména Antoinette Bourignonové, Kristině Poniatowské, Kryštofu Kotterovi a Mikuláši Drabíkovi. Astronom Johanes Hevelius jej nedokázal nadchnout pro koperníkovské vnímání vesmíru. Jako člověk odsuzující násilí byl finančně podporován členy rodu de Geer, majiteli jedné z největších zbrojařských firem tehdejší Evropy. Komenského dílo bylo respektováno i v katolických kruzích. Cenil si jej např. jezuita Bohuslav Balbín a významní představitelé jezuitského řádu, kteří nechali vydávat jeho pedagogické spisy, i příslušníci z dalších katolických církevních řádů, jak dokládají obrazy z cyklu Orbis Pictus pořízené Bohumírem Bylanským - opatem cisterciáckého kláštera ve Zlaté Koruně. Válka a věčné putování jsou vizuálně přítomny prostřednictvím rytin, map a vedut měst, ve kterých Komenský pobýval (mimořádné soubory z hlediska kvality i kvantity), obrazů s válečnými výjevy, zbraní, zbroje, modelů velkorážních děl a unikátního souboru památek na exilovou jednotu bratrskou v Lešně.

V závěrečném oddílu výstavy lze spatřit mnoho artefaktů formujících obraz tzv. druhého života Komenského i jeho mravní a společenský odkaz. V konvolutu soch, obrazů, grafik, poštovních známek a přehledu médií není Komenský zmíněn jako „hvězda“ v oblasti kinematografie (Putování Jana Amose, FSB v roce 1983 – režie: Otakar Vávra a Jako letní sníh, Česká televize a Vistafilm v roce 2020, premiérově vysíláno dne 4. 1. 2021 – režie: Lubomír Hlavsa). Ve Vávrově filmu hrál Komenského Ladislav Chudík, v Hlavsově dokumentárním dramatu se o hlavní roli podělili Alois a David Švehlíkovi. Vzhledem k problematickému přijetí staršího z obou filmů již v době jeho vzniku a nejednoznačného vyznění druhého díla, se jedná o nepodstatný detail.

K výstavě Comenius 1592–1670 byl také vydán výběrový katalog umocňující kvalitu projektu odborně srovnatelného s významem muže, o kterém pojednává. Jízdárna Pražského hradu byla proměněna v pomyslné Velké theatrum, ve kterém po dobu několika měsíců ožily obrazy člověka a světa 17. století v odstínech světla i temnoty. Jan Amos Komenský se vždy snažil stát na straně světla, ale bylo souzeno, aby většinu svého života prožil v rozhraní stínu a temnoty.

Text: Stanislav Vaněk

Dovolujeme si Vám představit pomůcku z oblasti nemateriálního kulturního dědictví, která byla vyvinuta v rámci projektu Partnerství Severní dimenze v oblasti kultury Finskou agenturou pro dědictví a jejími partnery pro účelnější naplňování Úmluvy 2003 o zachování nehmotného kulturního dědictví. Smyslem projektu byla kreativní reakce na podporu udržitelného rozvoje prostřednictvím umění a kultury jako aktivátorů pro rozvoj sociálního diskurzu v ekosociálním, ekonomickém a kulturním směru.

Výstupem projektu je diagram „Nehmotné kulturní dědictví: Kolo udržitelnosti“, který má prakticky sloužit k diskusím a analýzám týkajícím se různých dimenzí udržitelného rozvoje ve vztahu k živému dědictví.

Tento diagram byl představen a sdílen s ostatními smluvními státy Úmluvy 2003 a přeložen zatím do šestnácti jazykových mutací včetně češtiny (společným úsilím pracovníků Ministerstva kultury a Národního ústavu lidové kultury), které je možné stáhnout a vytisknout z webových stránek:

https://www.aineetonkulttuuriperinto.fi/en/article/kestavan-kehityksen-kompassi-ja-aineeton-kulttuuriperinto

nebo pouze česky: https://www.aineetonkulttuuriperinto.fi/assets/Wheel-Chart-CZ.pdf a použít pro vlastní účely – ať už k analýze vlastní práce a činnosti dotčené instituce nebo nevládní organizace. Nástroj lze využít v rámci workshopů dotčených institucí nebo nevládních organizací, k diskusím, analýzám a nalézání nových způsobů, jak pracovat s tématem udržitelného rozvoje v jejich každodenních činnostech.

Práci s nástrojem ilustruje video v angličtině (s možností aktivace anglických titulků): https://youtu.be/mHMKqAs5XLw, k jejímu osvojení byl uspořádán online workshop, na který se zaregistrovalo sedmdesát účastníků z dvaceti zemí světa. Českou republiku aktivně reprezentovali pracovníci Ministerstva kultury, NÚLK a Národního muzea v přírodě, sestřih je dostupný z: https://youtu.be/G9ZPuv783xk.

Co se týká samotného diagramu, čtyři dimenze udržitelného rozvoje (ekologická, ekonomická, sociální a kulturní) byly rozděleny do osmi kategorií otázek uvedených po obvodu kola, které jsou vzájemně propojeny. V každé kategorii naleznete tři otázky, které vám pomohou analyzovat a rozvíjet současnou situaci.

Národní ústav lidové kultury bude distribuovat výtisky Kola udržitelnosti v českém jazyce vybraným institucím, s nimiž dlouhodobě spolupracuje.

Další informace vč. kontaktních údajů naleznete pod prvním z výše uvedených odkazů v angličtině, pod druhým v češtině.

Vážení návštěvníci,

s lítostí vám oznamujeme, že s ohledem na přísná epidemiologická opatření bude zámek i skanzen Strážnice od pondělí 12. 10. 2020 do odvolání uzavřen. V případě uvolnění opatření a znovuotevření pro některou akci vás budeme informovat na webu i FB. Děkujeme za pochopení.