K nejrozšířenějším velikonočním obyčejům patřilo velkopáteční umývání v potoce. Brzo ráno na Velký pátek, často ještě za tmy, se chodili lidé umývat k potoční vodě, aby prý byli po celý rok zdraví. V Nové Lhotě věřili, že ten, kdo se umyje v potoce první, bude nejdříve hotový s prací na poli. Když měla matka více dcer, vzbudila k velkopátečnímu umývání tu, kterou měla nejradši.
Lidé skočili bosýma nohama do potoka, vypláchli si vodou ústa, rychle se umývali a modlili se. Velkopáteční potoční vodě byla přisuzována velká očistná síla. Lidé jí vykropovali dům a napojili jí i dobytek.
Zdroj: Frolec, V., Holý, D., & Jeřábek, R. (1966). Horňácko.
Tak co, jdeme do toho? Jak na to šla naše děvčata si můžete prohlédnout na videu: