Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 210

Je pravděpodobné, že obyčeje Adonií, při kterých se každoročně slavilo vzkříšení Adonise, anebo obyčeje analogických slavností, konaných na památku Osiridovy smrti, při kterých se opakuje hledání a nalezení ztraceného syna Isidina, byly živeny pozorováním přírody a pravidelných proměn jejích období, připomínajících usínání a procitnutí, anebo nalézaly v nich určitou oporu. Podle Mannhardta, Frazera, Veselovské-ho a j. byly Adonie a podobné slavnosti symbolickým předváděním změn přírody a symbolisací smrti a znovuzrození vegetace. Vedle toho Aničkov, neupíraje Adoniím agrární ráz, zdůrazňoval účelnější důvod jejich provádění, soudě podle Bybloských slavností, ve kterých vidí zaklínání jDřírody a snahu povzbuditi ji k plodnosti, aby zasévané semeno rostlo a přineslo plody.

Domnívám se, že odezvy dávných slavností rázu Adonií v dnešních lidových obyčejích bylo by možno hledati nanejvýše v některých letních slavnostech, při kterých jde zřejmě

0 pohřbívání různých postav, na př. v ruských zvycích pocho-vávati Jarila, Kúpala, Kostruboňka nebo v bulharských a rumunských obyčejích pohřbívati Germána nebo Kalojana a pod.,227) jejichž erotický ráz rovněž upomína na staré orientální kulty. Ale ve středoevropských žatevních obyčejích a v úkonech při setí není jejich vliv znatelný, ani souvislost s nimi se neprojevuje. Vždyť právě tam, kde vyznamenané obilí se chápe antropomorficky, tam rysy o ožívání ustupují a mizejí, což

i Mannhardt přiznal.

Obyčeje schovávati poslední obilí při žatvě a přidávati je k nové setbě vyvinuly se u lidu samostatně, vlastním vývojem, na základě představ, které vyplývají ze snahy zachovati úrodnost pole a semene a které mají obdoby v jiných zvycích lidu. Domnívám se tedy, že vyznamenané obilí se ukládá doma nikoli proto, že v něm hyne démon, který z jara oživne, nýbrž proto, že jsou v něm representovány schopnosti úrody, jež se přenášejí na novou setbu, takže v určeném obilí se schovává a přenáší nikoli individuelní duch, nýbrž vlastnost úrody. V zrní, které se z vyznamenaného obilí schovalo a které se přidává k semeni, jořidávají se tedy nové úrodě vlastnosti minulé sklizně, jež se tak přenášejí z jednoho roku na druhý a jejichž nepřetržitá souvislost trvá. Jakým způsobem se pak s vyznamenaným obilím nakládá, závisí na dalším vývoji lidových obyčejů, který dospěl v různých kulturních oblastech na nestejnou výši.


227) Srovn. zvi. Máchal: Nákree s. 203, Niederle: Život starých Slovanů II. 1. s. 257; Veselovskij: Heterizm, pohratimstvo i kumovstvo, Žurnál Minist, nar. prosv. 189í, II. s. 310 n, Arnaudov: Studii s. 247 n.

Předchozí   Následující