str. 208
tační démony vnější. a vnitřní, připustil, že duch vegetační původně jedno je s klíčící rostlinou a byl vlastně rostlina sam a.218) Ve vybraném obilí působící princip jsou tedy jeho vlastnosti a pro ně se uschovává; a slovanské obyčeje, viděli jsme, nevymykaj! se tomuto pojetí.
Vývoj představ pokračuje ovšem dále, jak jsme pozorovali, a všude jeví se snaha vybrané svazečky a snopky obilí personifikovat, nadat je postavou a jménem. Ale oživení tomu rozumím nanejvýš ve smyslu animatismu, který vkládá život v předměty a v přírodu, aniž v pozadí vidí prvek duchový a samostatnou duši.213) Frazer nazval proces ten snahou personifikovat síly v přírodě a souhlasně d'Alviella personifikováni předmětů a sil pokládá za stupeň, předcházející animismu,220) chápeme-li ovšem animismus úzce jako teorii o duších indivi-duelních stvoření, které existují i po zničení těla, nikoli v širším významu vůbec „oživení", jak mínil je na mnohých místech i Tylor a jak chápou jej někteří noví badatelé.221) Při personifikaci dožinkového obilí připočtěme pak ještě důležitý moment, že snop, o který jde, je snopek vyznamenaný, který je odlišný od jiných, a to čím veřejněji se váže a odevzdává, tím slavnostnějším a okázalejším způsobem se tak děje. Snopku dostává se především jména, u nás starý, žebrák, baba, nevěsta, Barbora, a jestliže se pak upravuje v lidské podobě s rukama a obličejem, je jen pokračováním téhož procesu myšlenkového; neboť nazývá-li se baba a pod., není třeba mnoho hravé fantasie k tomu dodati mu podoby lidské, zejména při dobré náladě ženců, jaká se dostavuje při zakončení strastiplné žatvy a před slavností dožínefc, jmenovitě má-li se „baba" odevzdati obřadně před očima diváků.
Podobný postup můžeme pozorovati i při jiných zvycích lidových, můžeme setkati se s ním i v jiných oborech na poli lidového zvykosloví, takže skutečně lze jej nazvati tendencí. Zdaž na př. oslovování „badnjaku" jihoslovanského není takovéto oživování a oslovování významného předmětu, stromového pně, který hoří po celé vánoční svátky na ohništi, který je vyznamenán a poutá pozornost člověka? Badnjak vítají domácí jako hosta v domě, pozdravují jej, označují jménem, ba dokonce i odívají šatem i rysy lidské tváře na něm malují.222) Anebo zdaž se při vnášení nového léta z jara do vsi neprojevuje obdobná tendence, když se zeleným stromkem přinášejí i loutku anebo nakonec místo něho přivádějí dokonce jen vystrojenou dívku jako „léto" zpět do vsi?
218) Wundt: Mythus und Religion I. s. 510, 514.
219) Srovn. Marett: Pre-Animietic Religion, Folk Loře 1900 s. 7, 14.
220) d'Alviella: Rites, Croyances, Institutions II. s. 120.
221) Srovn. Beth: Animismus, Handwörterbuch des deutschen Aberglaubens e; 439 n.
222) Schneeweis: Weihnachtsbräuche der Serbokroaten s. 17 n., 174 n., 192; Vrčevič: Tri glavne na/rodne svečanosti s. 23 n.