Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 201



Marka a zastrčí doma za obrazy.197) V Boljevackém okrese po okopání kukuřice zaváží na několika jejich listech tolik uzlíků, kolik vozů kukuřice si přejí, aby pole urodilo.198) V Rusku na Trojici přináší mládež při hře „na kolosok" dívku k žitnému poli, kde děvče „kolosok" utrhne hrst stébel, a utíkajíc zpět, hodí je k cerkvi.199) Ve východní Haliči v okolí Břežan obchází procesí pole, když obilí nalévá se v zrna, a hospodáři toho dne zavazují v obilí hrsti stébel, aby zrno se jim dobře vázalo.200) Tedy to, čeho se ruský sedlák nejvíce obává, aby čarodějník nesvázal mu uzlů na obilí a nezničil úrody, převeda ji k sobě, to hospodář haličský provádí si na svém poli sám. Netřeba pochybovati, že vysvětlení, které, doprovází záznam od Břežan, sekundárně přijalo roucho obvyklé analogie, spočívající ve slovech vázati se.

Ve východních Čechách radí tomu, kdo uvidí na. poli po prvé kvést hrách, aby přiložil květ hrudou, aby byl uvárčivý.201) Oportunistický výklad připojil se ovšem k obyčeji opět dodatečně, neboť prosté přání vlastnosti, která je žádoucí, neukazuje nikterak spojitosti s výkonem samým, účel navázal se dodatečně ke staré formě, jíž se tím prodloužilo trvání. Máme před sebou tedy opět jeden z příkladů, jak se mění funkce obyčeje, když se ztratilo pochopení prvotního účelu. Na Novobydžovsku bylo zaznamenáno doporučení ohnouti hrachový květ a vložiti do hrníčku se smetanou nebo mlékem, aby byl hrách jako máslo. Nedaří-li se, hospodář má vložit tři jeho květy do čepů vrat. Naproti tomu, chce-li někdo sousedovi způsobiti škodu, má na hrachový květ, který po prvé spatří, položití kámen, čímž způsobí, že se hrách hezvede.202) Na Českomoravské vysočině u Třebíče radili zase ohnouti klásek pšenice, když metá, a při-klopiti kamenem, aby se nezavrhla stoklasa.203) Můžeme se do-mnívati, že provádění těchto zvyků má za účel upevniti a vázati klas obilí nebo hrachový květ v poli a oporu můžeme hle-dati v oblíbeném prostředku proti červům dobytčím, který radí přikryti bodlák ploským kamenem s úmyslem uvězniti jej, jak svědčí zaříkání: Bodláku, nepustím tě, dokud ty červy našemu praseti z rány nevypícháš.204)

Nedozrálé plody přinášely se s polí i při thargeliích klasického Recka, slavnosti předežňové, podobně i v Římě při slavnosti ambarvalií přinášely se zelené plody, což také může býti nazváno spíše ritem magickým než obětí prvotin.205)


197) Zb. N. Ž. XIX. a. 171, XXIII. s. 316.
198) Etn. Zb. II. s. 263.
199) Afanasjev: Poetičeskija voBzrěnija III. s. 764.
200) Mater. XIII. s. 158.
201) Adámek: Lid na Hlinecku s. 202.
202) Košfál: Rostlinstvo s. 193. Obdobná pověra" byla zaznamenána u slezských Němců. Srovn. Peter: Volksthümliches aus Schlesien II. a. 267.
203) Bartoš: Mor. Lid s. 285.
204) Zelinka: Sbírka lid. podání s. 17; Bartoš: Mor. Lid s. 271, 272.
205) Nilsson: Griechische Feste s. 115. Srvn. Unger, N. Jahrbücher f. klas. Phil. 1888 s. 137.

Předchozí   Následující