žencům chléb z prvního snopu, v Estonsku předložila se jim kaše z obilí prvně sežatého. U běloruského lidu na Polesi z prvních hrstí obilí uvaří se kaše, která podávána je při slavnostních zažínkách, na Ukrajině někdy z první vymlácené pohanky pekou grečanniky, které společně požívají, anebo chléb z prvního obilí dělí se dělníkům.193) V zemích balkánského poloostrova první chléb z nového obilí bývá u pramene skropen vodou a rozdán všem sousedům i dětem, kteří se vyskytnou v blízkosti, v Bosně pak, kdyby nikdo cizí nepřišel do domu v den, kdy se peče první chléb z nového obilí, hospodyně sama vyhledá sousedky, aby jim z nového chleba nabídla. Slavností nového chleba byly pak pravděpodobně i starořecké thalysie a thargélie, ac není přesně rozhodnuto, zda se slavily na počátku nebo na konci žní.194)

U našeho lidu zůstaly zbytky podobné víry v drobných obyčejích požívati prvého chleba zvláštním způsobem, podávati si jej rukou otočenou kol hlavy a pod., zřetelněji pak se odrážejí v používání jiných prvotin, mléka, vajec a pod.195)

Místy však projevuje se v obyčejích s prvními plody a prvním obilím skutečně obětní charakter, jestliže na př. v Srbsku nebo u Huculů první ovoce se rozdává „za dušu", nechávají-li se první klasy obilí v poli, pálí se anebo dokonce nosí se na zvláštní kameny v „obětní jámě" v poli, jak činí lid estonský. Vždyť se zahazuje i první práce dítěte, kterou vykonalo, a na Slovensku zahazují i první utkanou nit, která proběhla při tkaní osnovou.190)

V obyčejích uschovávati vyznamenané obilí doma uplatňují se však i jiné prvky kromě obětních rysů. Obilí to, doma předem uložené, má působiti podle zpráv na sporost úrody, na to, aby sýpky byly plné, jakoby s ním zajišťovala se doma a upevňovala celá úroda.

Srovnejme k tomu obyčeje ještě před žatvou přiná-šeti obilí domů. Ve Slavonii každý hospodář utrhne si několik stébel žita, když obchází pole. Stébla žehnají se na sv.