Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 195



jak naznačují je popisy zemí západoevropských. A není bez významu, že právě z periferních krajin zachovalejších tradic pocházejí ony zprávy, jež nabádají k výkladu přirozenému.

Jestliže však přinášení posledního obilí spojeno jest s mnoha obřady, hledejme příčinu v tom, že je to zbytek, Který se nemá vyčerpati, dále pak vzpomeňme, že dožetí znamená konec práce, konec strastiplné žatvy, kterou Rusové marně nenazývají „strada", spojený s radostí nad skončením namáhavého úkolu, a konečně že obřadný.zvyk projevuje i radost nad šťastným zajištěním úrody, celoroční obživy pro celou rodinu. Nezapomínejme rovněž, že dožinky, při kterých se poslední obilí nosí domů, slaví se po dosečení nebo dokonce po svezení obilí do stodol a že úroda odevzdává se tedy hospodáři a podané svazky a věnce representují onen celek, který se majitelům přiváží a podává.

V obyčejích při odevzdávání obilí hospodářům lze spatřo-vati tedy i prvky oněch obřadů (přijímacích), které se vyskytují při přijímání nových členů do- rodiny, hostí a pod., dále pak i nového majetku, oněch ritů (ďaggrégation), které zdůraznil Gennep ve svém pojednání o obřadech- přechodu.1158)

První požaté obilí a první snop.

Nejen 'dožinkový věnec a poslední obilí uschovávaly se doma s úctou a ohledy, nýbrž-mnohdy, i první klasy s pole a první snop ukládaly se na. význačném místě do příštích žní a s prvním osevem vracely sé znovu na pole.

V našich zemích se zavěšují první klasy úrody ke kropence a slouží ke kropení svěcenou vodou, první snop pak ukládá se ve stodole zvlášť. V mnohých místech přinášívá hospodyně sama snop domů, někdy hned na počátku žetí, a nepromluví c ani slova, klade jej do rohu, rozděluje do všech koutů, klade obilí jeho křížem a pod., obyčejně s odůvodněním, aby myši neprováděly škod. Kouzlo proti myším bývá i rozvedeno podle zásad magie, takže, když hospodář přijíždí s první fůrou domů ä domácí se ho- ptají, co veze, udává, že kamení myším nebo pod.169) Podobné zvyky prováděly se i v sousedních zemích polských a německých, ale protože nespadají zatím- přímo v okruh našich otázek, nelze zabývati se jimi blíže V tomto stručném přehledu.

Rovněž prvotiny jiných plodin byly podrobeny obřadům. Na Královéhradecku na př. byla zapsána pověra, že okurky teprve potom začnou hojně růsti, když se některá z nich utrhne; podle zprávy z Nového Bydžova má ji zahradník ho-diti za sebe.169a)


168) Arnold varn Gennep: Les rites de passage s. 187.
169) O takovýchto obyčejích 'zmiňují'se kromě soudobých Zpráv i starší zápisky. Srovn. Český Lid XIV, 489.
169a) Košťál: Rostlinstvo s. 213.

Předchozí   Následující