Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 192

brambory, aby se dočkali hojné úrody, řepu, aby z ní získali semene.160)

Vysvětlení k tomu, že dvojklas má být mezi obilím, které se přináší domů, po případě vysévá, zajisté není potřebí. Vzpomeňme si, že na mnoha místech vybírá se k věnci, k boží bradě anebo pro poslední snop vůbec obilí nejlepší. Tak v okolí Er-furtu vyznamenaný snop, který se přivážel domů na poslední fůře, byl ten, který byl největší a nejtěžší během žní uvázán.161) Ve Westfálsku na místě, kde nejlepší obilí vyrostlo, postavili stromek a z obilí kolem něho svázal se' snop, „de Ole", jenž zůstal na poli162) nebo byl ponechán děvečce, ve švédském Finsku pak svázali v „boží bradu" nejkrásnější obiíí celého pole.165)

Ve všech těchto variacích nalézám svědectví pro závažnost, jaká se obyčeji tomu přikládala. Kde nepoklesl na pouhou hru a tradici bez obsahu, kde se cítí ještě plně jeho význam, tam se uplatňuje a rozvíjí dál a při tom se řídí další jeho obohacení stejnou tendencí a sleduje týž cíl: Jestliže se připisuje takovému obilí zvláštní význam pro příští úrodu, pak jest pochopi-telno, že za tím účelem vybéře se obilí jen nejlepší a především dvojklasy.

Jaký je však vlastní podklad představ, podle nichž se určitá částečka úrody s tolika obřady sežíná a odevzdává v hospodářství, aby zůstala zvlášť uložena až do setby anebo do nové žatvy roku příštího? Jsou to démoni, kteří v ní působí, či nadsmyslová síla, jež jí propůjčuje váhu, anebo jiný princip? Nechávajíc zatím stranou na další místo teorie, pronesené o těchto obyčejích a jejich původu, chci se zatím dotknout principů, které se uplatňují v dnešní víře slovanského lidu a které se hlásí z obyčejů samotných, jakož i z představ, které obyčeje ty udržují a které mají odezvu i v jiných směrech v lidovém nazírání.

Především je to víra v mimořádnou působivost předmětů samotných bez působení bytostí a jiných vlivů vnějších. Již v první kapitole poukázala jsem na obzvláštní působivost některých věcí, jakoby se vyznačovaly jakousi silou, která se uplatňuje v okolí a která pod cizím jménem orenda stala se předmětem lidovědného studia.

Domněnku o takovémto mimořádném významu vzbudily jak osoby tak i věci především tím, že zaujaly pozornost člověka a svým zjevem nebo přímo svými činy a účinky utvrdily ho v předpokladu o své mimořádnosti a mimořádné síle, která je v nich skryta. Vším právem tedy obilním 'klasům, které na sebe upozornily, ať již svou neobyčejnou bohatostí anebo tím,,


160) Holmberg: 1. c. s. 61, 51, 57, 56.
161) Mannihandt: Mythologische Forschungen s. 319.
162) Kuhn: Westfälische-Sagen И. s. 510—13;. Jahn: Opfergebräuche s. 171.
163) Rantasalo: Ackerbau V. s. 75.

Předchozí   Následující