str. 191
též rajok, dabró), jakoby soustřeďoval v sobě dvojitý užitek a úrodnost, dvojitý „spor", s čímž i jeho jméno souvisí.
Dvojitému klasu, ořechu, kaštanu, dvojitému plodu vůbec připisuje se vždy mimořádný význam, a dodnes všude pokládá se dvojplod za symbol štěstí, který štěstí i zdar přináší. I náš lid tak věří a dvojklas, nalezený v poli, dává naději, že bude obili hodně platit, vložený druhu do kapsy přináší štěstí, pro-táhne-li se novorozeněti mezi prsty, přinese mu bohatství a štěstí pro celý život a posvěcený má moc zastaviti požár, pře-

Obr. 9. „Golupka" z kukuřičného klasu, kterou zhotovují dívky a hoši při sbírání kukuřice s pole.
Zavěšuje se v domě u stropu jako ozdoba. Bigor-Dolenci u Bitolje v Makedonii.
Foto Stránská.
hodí-li se přes střechu.158) Všeobecně platí ovšem jako bohatství v poli a proto má se uschovat.159)
Letonci, podobně jako Bělorusové, ukládají do špýcharu dvojklas pod jménem jumis, jímž nazývají i poslední snop i bytost úrodu dávající. V olonecké gubernii lid odkládá i dvojitý stonek lnu, neboť z něho bere semeno. V Pobaltí věnují pak úctu především řepě s dvojitým kořenem a srostlým bramborám, které přinášejí přede všemi jinými na místo uložení do jámy a někdy je schovávají a vysazují z jara, a sice srostlé
158) Chrudimsko a Nasavrcko s. 422; Košťál, Český Lid XVI. 1907 s. 202
159) Holmberg: Doppeífrucht im Volksglauben, Mémoires de la Société Finino-Ougrieinne LIL 1924 s. 48 n.; Mannhardt:Mytóiologische Forschungen s. 343; Mitteil. Anthrop. Gesel. Wien XVI. N. F. VI. 1886 s. 164.
|