str. 189
v okolí Leskovce bylo sebráno několik podobných zpráv, kterak boží bradu ukládají na sýpce až po dobu setí.149)
Povšimněme si však, že při vázání „brady" nejde vždy jen o klasy poslední, nýbrž nechávají se stát pro ni stébla uprostřed pole a velmi často se vyhledávají stébla nejvyšší, klasy nejplnější a obilí nejlepší, které v polích Vyrostlo, ba schválně hledají se vzácné dvojklasy.
Tento způsob, přinášeli domů jako boží bradu klasy nejlepší, jest hojně rozšířen v Bulharsku, ač není obměna ta zvláštností Balkánu, jenom houfněji se tu vyskytuje, hlouběji

Obr. 8. „Žitní venac", spletený při dožínání pšenice.
Podobným způsobem splétají se první nebo poslední stébla obilí po všech srbských krajích od Hercegoviny po Staré Srbsko. Okolí Smedereva v Srbsku.
Foto Stránská.
se zakořenila, majíc oporu v jiných ještě představách o „caru nivy" v nejlepším obilí a ve zvycích předletního cyklu obyčejů.
V severozápadním Bulharsku žnice od počátku žatvy hledají dvojitý klas mezi obilím a nazývají jej pyšným pojmenováním „carem nivy". Najdou-li jej, nechají kolem něho na deset stébel stát, dokud celého pole nepožnou, potom teprve je sváží, ozdobí kvítím a sežavše je nebo vytrhnuvše i s kořeny přinášejí je do dvora, kde je nabodnou na sloup uprostřed mlatu. Na „stožeru" humna zůstává svazeček buď až do konce vý-
149) Srpski Etnografski Zborník XIV. r. 264.
|