setbou. Při vázání a svážení poslední snop je středem pozornosti a předmětem mnoha ceremonií, dostává se mu různých jmen a různých podob, zachází se s ním s mnoha ohledy a obřady, ale přece tyto obyčeje pro- novou setbu nedodají mu více významu než prosté uložení doma do příštího setí nebo žní. Tyto zvyky další, jež kupí se kolem posledního snopu,, sluší přičísti na vrub veselosti ženců, tyto obyčeje stávají se zábavou při skončení nejtěžší roční práce. Proto opakují se i při domlácení obilí, mnohdy v stejné podobě, neboť obdobný základ dokončení práce poskytuje důvod k tomu. Jakmile určitý snop byl vyznamenán, pojmenovati jej, obléci jako loutku a dále tancovati s ním, nositi na zádech, hýčkati jej, házet sousedům a pod., to vše je další důsledek, když figura stala se předmětem zábavy, když ustoupil do pozadí vlastní prvek, jenž. propůjčil jí významu a do popředí vznesen byl moment její personifikace a směšnosti.

Na slovanské půdě, zvláště u východních a jižních Slovanů, obilí, které se na významném místě ukládá, není většinou předmětem takovýchto obyčejů, o kterých jsme se právě zmínili, ačkoli na západním pohraničí německo-slovanském zvyky lidu se přizpůsobily, takže naše zvyky se neliší valně od německých.142) Sice i v Rusku, na př. v gubernii penzenské a simbirské, oblékali snopek v šaty na způsob loutky a místy stavěli ji na stůl při dožinkové hostině, sice i v Bílé Rusi upravovali někdy pannu ze snopu, ale zprávy takové jsou poměrně dosti řídké, neboť obyčejně odevzdával se hospodáři prostý snop a klasy borody většinou zůstávaly v poli.143) Místy poslední snopek se též ukládal zvlášť a schovával k setí, třebaže, čím dále na východ a na sever, tím více mizí úloha dožinkového obilí, ustupujíc převaze prvotin. Z Ukrajiny informují některé zprávy, že poslední obilí věšelo se i s věncem za obrazy svatých.144) V Bílé Rusi ve vitebské gubernii poslední klasy borody vkládali do posledního snopu, aby jich použili k novému osetí prvních brázd,145) ač většina zpráv potvrzuje, že nikoli poslední, nýbrž první obilí přináší se domů pro novou setbu, k jehož úloze vrátíme se později. U Velkorusů pak,, na př. ve vologodské gubernii, stavějí hospodáři poslední ovesný snopek — kumušku —• do předního kouta jizby, ale nepoužijí ho k setí, nýbrž zužitkují jinak: začínají jím zimní krmení dobytka ve stáji v den Pokrova (1. října).148) Je-li snopek určen