Ale známy jsou příkazy rusínske, aby při vybírání obilí nebo mouky z truhly nebo při odnášení bramborů zůstalo něco zpět.113) Při setí dbá rozsévač, aby nerozhodil všeho semene, nýbrž alespoň částečku přinesl domů. V Srbsku místy domácí lidé, jdou-li na pole, nesnědí všeho jídla, jež vzali si s sebou, nýbrž zbytek přinesou domů v torbě — „radi berićeta".114) Jakoby s posledním zbytkem odnášela se veškera síla a schopnost, jakoby s poslední částí ztrácela se úroda, a naopak, jako-. by poslední hrstka mohla udržeti dostatek.. Na téže myšlence

Obr. 4. Poslední klasy, svázané a ponechané v poli, t. zv. „stodola". Nedřev u Blatné.

Foto Stránská, 1930.

založeny jsou četné obyčeje při prodeji a půjčování, aby s pro-" daným neodneslo se všeho „užitku", proto dobře je vzít z odměřeného obilí hrstku zpět, z bochníku dávaného odříznout strojek, proto uřezává hospodář zabité svini mléčné bradavky a hází zpátky do chléva a pod.115) Možná, že sem patří i slovenský zákaz nevysypati při sypání koledy všeho obsahu, nýbrž zbytek hodit doma drůbeži.116)

Požadavek nevybratí nikdy posledního zbytku vychází z představy, že stále trvá souvislost mezi starou zásobou a