Tehdy nepřejícní sousedé sbírají cizí úrodu s pole tím, že odnesou klíčící setbu nebo. setrou květ s obilí a hodí na svoje pole nebo utrhnou přímo i klasy a odnesou je do svojí sýpky, čímž způsobí, že jejich role urodí dvojnásob a jejich sýpky naplní se 'dvojnásobným množstvím. V severských zemích čarodějníci za svatojanské noci trhali klasy na cizí nivě, obyčejně: tři, a přenášeli je na své pole nebo domů, estonský čarodějník bral si klasy do špýcharu nebo do zrna k mletí anebo svazoval stébla sousedních polí, přesazuje pak celý svazeček na svoji stranu meze.33) I v Bulharsku hledají čarodějnice ve svatojanské noci dvojklas a schovávají si jej až do dne mlácení, kdy jej házejí do své sýpky, věříce, že celý „bereket", celá úroda sousedova pole přejde ďo jejich špýcharu.34)

Než kromě toho i s rosou svatojanské nebo filipojakubské noci může přejít užitek s pole k čarodějnici, sbírající ji s osení. U nás přesunulo se sbírání rosy spíše v obor čárů, směřujících k odebrání mléka kravám, neboť pro náhlou ztrátu mléka u dobytka nedovedly si naše hospodyně dlouho nalézti jiného vysvětlení než zlomyslné čáry. Kromě toho analogie tekutého, mléka a rosy podporovala tuto zakořenělou domněnku, takže magie imitativní nastoupila na místo kontagiosní.35) Ale vedle toho stále se vyskytují zprávy, které dotvrzují, že trvá vědomí o souvislosti rosy na obilí s jeho úrodou, jako by rosa obsahovala vegetační schopnost a sílu a byla s ním v nejužší spojitosti, neboť setřena do šatu a přenesena na cizí pole odnáší i „štěstí" a užitek jeho na cizí majetek. U lidu na Hlinecku traduje se pověra, podle které hospodář může způsobiti, aby mu vyrostla vyšší tráva než sousedovi, tím, že vytřese rosu s jeho louky na svou, na Českomoravské vysočině věří, že tomu, kdo setře v noci před prvním květnem rosu s cizího pole a vyždímá ji na své, budou krávy více dojit a užitek z celého cizího, pole přejde do. jeho hospodářství, v Novém Bydžově rovněž byla táž pověra zjištěna.30) V okolí Nové Paky přiřadili pověru tu k velikonočním svátkům, k Velikému pátku, kdy má hospodyně nebo hospodář sebrati s cizích luk rosu do ioktuše a zanésti na svůj pozemek, aby tíin přenesli k sobě i cizí úrodu. V okolí Mladé Boleslave zachovala se zpráva dokonce o procesu, který byl veden proti těm, kteří sbírali o Velkém pátku rosu s cizích polí. Rovněž v Polabí na' Pardubicku se báli čarodějnic, které stírají rosu