Všechno ostatní stavení již z kamene, i dosud dřevěná světnice, kterou vidíme na obrázku, poslední podlehla již také novým požadavkům. Obydlí velká světnice, jediná, bez přístěnku, s rozložitými kamny a zákamním. Nábytek v ní z tvrdého dřeva, starý, vyřezávaný, prozrazuje sám již větší majetnost hospodářovu. Za domem a černou kuchyní za ním následuje v témž pořadí vlevo komora, po stáru i sklípek 'zvaná, ze dvora osvětlená malým okénkem.

Význačné pro tento typ selského obydlí jest i položení sýpky na obilí. Sýpka postavena jest zde za komorou neboli sklípkem a z této komory uvnitř vedou do ní i dřevěné schody, přikryté nahoře poklopem. Na venek projevuje se tato místnost malými větracími okénky. Pod ní v přízemí jest místnost pro drůbež.

Za sýpkou následuje přistavěná kůlna pro vozy a za ní ještě krytý dřevník. Toto vše pod jednou střechou.

Protější rameno hospodářských stavení, po levé straně dvora od vrat, zaujímá stáje pro hovězí dobytek, voly a krávy, za nimi řezárna, prasečí chlévy a v prodloužení za nimi stodola jedna a stoupajícím povrchem půdy o něco vyvýšená stodola druhá. Toto položení stodol třeba uznati za druhou zvláštnost statku, odchylku od pravidla, ostatně v horském kraji málo stálého. Mezi oběma rameny dvorních stavení vzadu jest ještě ve svahu osamocený podzemní sklep, vzadu k polím ohraničuje dvůr vysoká zeď, v níž prolomena jsou vrata za humna, do ovocného sadu.

Při tomto typu stavení měly na celkové rozvržení půdorysu vliv hlavně dvě okolnosti. Především dostatek prostoru umožňoval rozvrstvení stavební plochy ve dvě části a větší majetnost s četnějším počtem dobytka vyžadovala zvláštní umístění chlévů. Za druhé poloha sýpky, která měla býti více chráněná, postavena za příbytkem; prodloužila by ostatně chlévy příliš dozadu a do svahu. Jinak projevuje toto rozložení půdorysu již přechod k typům dolinnym.

Živnost „u Dejmků", č. 3 ve Lhotce Chocholaté. Tento selský dům blíží se již v hlavním rozložení typu údolnímu, tvoře k němu ponenáhlý přechod.

Ves patřívala do 17. století sousednímu 'zboží vladyků Bud-kovských z Budkova, po bělohorské konfiskaci dána Hýzrlům z Chodů a od nich koupena kolem roku 1665 k velkostatku vlachobřezskému. Za vlády Hýzrlů stala se Lhotka na čas i samostatným zbožíčkem, a tak zřízen zde z pěti usedlostí selských panský dvůr se skrovným zámečkem, nynější sýpkou. Zabráním oněch pěti selských statků zůstaly zde z bývalých osmi gruntů pouze tři. Vedle mich byly tu asi tři chalupy, ke kterým v pozdějších dobách přibylo šest domkářů přístavníků. Tak bylo do roku 1813.

Osada, položená na mírném svahu proti východu, tvoří v půdorysu protáhlý trojúhelník, jímž probíhá, obcházejíc dvůr. silnice. Pod panským dvorem řadí se staré usedlosti těsně vedle