str. 100
„novokřtěnského nádobí" na mikulovské výroční trhy. Nepraví se sice, kdo toto zboží dováží a odkud, ale známe-li Eckartovu žádost, víme-li o exportu slovenského toufarského nádobí na Moravu a všimneme-li si polohy Mikulova, ležícího při hranicích, pak se domýšlíme, že to asi byli slovenští tou-faři, kteří na mikulovské výroční trhy zajížděli nebo dávali vo-ziti své výrobky. V Mikulově se v té době fajanse nevyráběly. Nejen proto, že sem byly dováženy, nýbrž také proto, že se projevuje starost, aby dovezené výrobky byly místním spotřebitelům uchovány také po skončení výročních trhů. V listině z r. 1676 se totiž navrhuje majiteli mikulovského panství, knížeti Ferdinandu z Dietrichštejna, aby nařídil mikulovským židům skoupiti vždy po skončení výročního trhu neprodané, zbylé nádobí hrnčířské a novokřtěnské a prodávati je dále ve svých krámcích.20) Byla tedy v té době v Mikulově a pravděpodobně též v okolí o hrnčířské a patrně tím více o novokřtěnské, t. j. fajansové nádobí nouze. Jak ze žádosti Eckartovy, tak také z obsahu mikulovské listiny nabýváme dojmu, jejž ovšem bude třeba ještě ověřiti, že se na Moravě po odchodu novokřtěnců a před příchodem prvních slovenských toufarů fajanse asi nevyráběly.
Na základě Eckartovy žádosti smíme tedy předpokládati, že se slovenští toufaři stěhovali také na Moravu. Později se přesvědčíme, že tento předpoklad je správný. Kdy tento pohyb začal, nedá se doposud říci, ale jistě před rokem 1687, protože toho roku jest o něm již řeč v Eckartově žádosti. Místa, odkud se toufaři stěhují, nejsou známa. Pravděpodobně ze Skalice a okolí.21) Rovněž nevíme, kde se na Moravě usadili nejdříve. O Ždánicích víme, že tam již koncem stol. 17. pracoval tou-far Jakub Penkert, pocházející ze Slovenska, pravděpodobně z rodiny původně novokřtěnské.22) Snad současně, snad dříve nebo později pronikli toufaři také do Bučovic. O počátcích bučovské fajansové produkce nemáme proto ani tolik zpráv jako o ždánské, protože matriční knihy, jež jsou nám v takových případech 'Obyčejně hlavním pramenem poznání, počínají v Bučovicích teprve rokem 1736. V té době je však již v Bučovicích značný počet toUfarů-mistrů, výroba fajansí je v rozmachu, začalo se s ní tedy patrně mnohem dříve. O obou těchto místech jsme však doposud velmi málo informováni, než abychom mohli řešiti otázku, kdy se toufaři přistěhovali a vše, co s ní souvisí. Každým způsobem můžeme považovati Ždánice a Bučovice — a pak ještě Hvězdlice, ležící blízko Bučovic —
20) „. .. dasz die Juden .befuegt seyn, das Jehnige Geschier so denen Frembden Harfnern zue Jahrmerkhs Zeiten überbleibet, wie auch das Widertäuferische Geschier zu erkhauffen ..."
21) Snad též ze Sobotiště, z Mor. Sv. Jánů a odjinud.
22) Jakub Penkert, „tufar', je dosvědčen ve ždánicích po prvé roku 1699, kdy byl kmotrem. Je pravděpodobné, že zde byl již dříve. Viz Jos. Tvrdý, „Lidová majolika ve ždánicích" v „Národopis, věstníku čes-koslovanském", VII. ,1913, str. 154.
|
|