str. 95
na Moravě. Také ve své usedlosti ve Strachotíně (na Moravě) měli huterští hrnčíři svůj dům (připomíná se již roku 1558)6) a stejně tak v Šakvicích (rovněž na Moravě, je zaznamenán roku 1603) .7) Usuzovati z pouhé existence „hrnčířského domu" na existenci fajansové produkce v toni onom místě, je ovšem dosti problematické. Jak máme podivínskými nálezy a i jinak zcela spolehlivě prokázáno — a jak je ostatně zcela pochopitelné a přirozené, — zabývali se habáni také výrobou obyčejného hrnčířského nádobí (hrnčiny), zdobeného olovnatými polevy pestrých barev, a tu je docela dobře myslitelno, že v některém z oněch hrnčířských domů měli své dílny pouze hrnčíři a řemeslníci, vyrábějící fajanse, kteří přece jen do jisté míry byli odkázáni na ložiska vhodné hlíny, nikoliv. Je ovšem také docela dobře možno, že někde mohly být dílny obou těchto odvětví keramické výroby pohromadě. Vším tím chci jen říci, že na důkaz o existenci fajansové výroby v tom onom místě nestačí zjištění, že tam stávalo stavení habánských hrnčířů. V takových případech je třeba ohlížeti se ještě po dokladech dalších, po dokladech větší průkazné hodnoty. Tedy ani z katastrofy sobotišťského hrnčířského domu nemůžeme s naprostou jistotou usuzovat, ze roku 1630 se v Sobotišti fajanse vyráběly, i když to není vyloučeno, ba právě naopak v souvislosti s dalším je to dosti pravděpodobno; jisto to však není. Poněkud s větší pravděpodobností lze usuzovati na existenci fajansové produkce v habánské usedlosti v Dechticích na základě zprávy o shromáždění představených habánských hrnčířů v tomto místě roku 1641.8) S určitostí lze tvrditi, že se v době kolem roku 1552 vyráběly fajanse v habánské usedlosti v Moravských Svatých Jánech (na Slovensku). Dokládá to listina z roku 1552, dopis knížete Gundackera z Liechtenštejna jeho hejtmanu na Ranšpurku (Rabensburg v Dol. Rakousích, při rakousko-slo-venské hranici), v němž se mu nařizuje, aby poslal do Morav. Sv. Jánů povoz pro novokřtěnského hrnčíře a tohoto vyzval, aby knížeti přinesl ukázat „einige schöne Abriss oder Formb von Blumen-Kriegen und auch von hüp-schen Drinckhgeschiern".9) Že se tím míní nádoby fajansové, o tom není pochyby. S naprostou určitostí lze také tvrditi, že byly v činnosti dílny na výrobu fajansí v habánské usedlosti v Sobotišti roku 1677, protože zde tenkráte působil habánský hrnčíř Benedikt H u e b e r (rodem z Levár), který pak knížeti Adolfu ze Schwarzenberka zakládal (s neúspěchem)
6) Vlastivěda moravská, Lad. Ho s ák, Hustopečský okres (Brno 1924),
str. 170. 7) Tamtéž, str 179. 8) v. B e c k, n. uv. m., str. 465.
9) Liechtenštejnského domácího archivu ve Vídni Ms. 278, fol. 87, č. 87. — Za tuto zprávu vděčím řediteli Zemského musea v Opavě, p. Dr. E.W. Braunovi, jemuž zde zdvořile děkuji za lask. ochotu, s níž mi ji postoupil.
|
|