lomně ji opustili.3) Proti tomu zase je jisto, že jedno odvětví průmyslové bylo odchodem huterovců velmi citelně postiženo: soukenictví. Pomýšlelo se totiž povolati na Moravu soukeníky nizozemské, aby se domácí soukenický průmysl udržel na té výši, kam jej přivedli habáni.4)

Považuji za zbytečné hromaditi dohady, zda s odchodem habánů z Moravy výroba fajansí, kterou zde oni až dotud provozovali, zanikla úplně či zda někteří habánští hrnčíři, tohoto uměleckého řemesla znalí, zůstali a pracovali dále. Není zpráv, o které bychom se mohli při takovém uvažování opříti, a bez takových spolehlivých opěrných bodů nemělo by ono smyslu.

Také o vzniku a počátcích této výroby na Slovensku nemáme doposud určitější představy. Nedovedeme ještě rozhod-nouti, zda se zde výroba fajansových nádob, ovšem u habánů zde usedlých, vyvíjela paralelně s moravskou či zda zde vznikla teprve až po odchodu huterovců z Moravy, tedy po roce 1622. Nejsme ještě v posuzování památkového materiálu habánských fajansí z doby před rokem 1622 — čítá asi na 100 nádob a zlomků, tedy množství! — tak daleko, abychom dovedli rozlišovati výrobky moravské od eventuelních slovenských. Prozatím považujeme všechny habánské fajanse z toho vývojového období za doklady fajansové produkce moravské, kterou máme spolehlivě prokázánu.

Jedna okolnost je však dosti nápadná: v tomto památkovém materiálu, jenž nám dokládá trvání té počáteční fajansové produkce habánské od r. 1598 téměř nepřetržitě pro každý následující rok, jeví se náhle po roce 1620 mezera devíti let. Není vyloučeno, že se nám z této velmi neklidné doby — je to právě doba Bethlenova vpádu do severovýchodních Uher (1623—1629) — ničeho nedochovalo, ale není vyloučeno také to, že tato doba byla vyplněna přípravami k založení fajansové výroby na slovenské půdě. Teprve pak — od roku 1629 počínajíc — vine se řada habánských fajansí zase téměř nepřetržitě po celé století 17. Rovněž třeba vzíti v úvahu okolnost, že také literární doklady o existenci fajansové produkce v habánských sídlech na Slovensku začínají se vyskytovat! teprve v době po tomto devítiletém intervalu. Nejstarší — pokud vím — je z roku 1630. Toho roku — jak zaznamenávají kroniky novokřtěnců — zaplavila povodeň jejich usedlost v Sobotišti, při čemž se kromě jiných stavení zřítil také dům hrnčířů („Hafnerhaus").5) .Přihodilo se zde tedy něco podobného jako roku 1619 v Dambořicích