Počátky fajansové výroby v československých zemích jeví se nám dnes v nejednom směru již mnohem zřetelněji a určitěji, než se zračily ve výsledcích výzkumu předválečného.1) Tak hned otázku jejího zakladatele máme dnes již tak dalece vyřešenu, že víme, že to byla obec náboženských sektářů, t. zv. novokřtěnců, těch, kteří vyznávali naprostý majetkový komunismus (t. zv. huterovci čili habáni), jež ji uvedla v život, a to na Moravě již před rokem 1590 (terminus ante quem). Známe také středisko této výroby před rokem 1622, tedy v době, kdy huterovci byli převážnou většinou soustředěni na (jižní) Moravě: byla jím jejich usedlost při Moravské Nové Vsi (u Břeclavě), a odůvodněně se domníváme, že také v jejich dvoře při městě Podivíně (rovněž u Břeclavě) byly v téže době dílny na výrobu fajansového nádobí. Není ani tak zcela vyloučeno, že se fajanse vyráběly také v huterské usedlosti při D a m b o ř i c í c h, kde měli habánští hrnčíři svůj dům („Haf-nerhaus"), o němž máme zprávu z roku 1619, že vyhořel.

Hojně dochovaný památkový materiál habánských fajansí a dosti četné literární doklady dosvědčují nám, že již v tomto počátečním vývojovém období (do roku 1622) dosáhla tato fajansová produkce značného rozmachu a takové úrovně umělecké a technické dokonalosti, že ze soudobé fajansové výroby zemí, ležících po této straně Alp, tak jihoněmecké, jihotyrolské, švýcarské a holandské, pouze tato posledně jmenovaná mohla se jí rovnati.

Ode vší ostatní evropské ji pak odlišuje její kolektivní ráz. V důsledku naprostého společenství všech hmotných statků u huterovců byla jejich výroba fajansí — jako veškeré jejich výrobní podnikání vůbec — organisována kolektivistický. To znamená, že jejím podnikatelem a provozovatelem byla osobnost hromadná, kolektivum, huterská obec. Ta ji řídila a spravovala zvláštními „řády", jimiž jako organisace po- výtce náboženská pečovala především o to, aby se srovnávala s náboženskými dogmaty a nábožensko-etickými zásadami novokřtěn-ského učení. Řemeslník, zaměstnaný při výrobě fajansových