Švédska, ještě více pak z Finska, kde s oblibou zarývali nůž, často výslovně nalezený nůž nebo sekyru do pole, obyčejně ostřím nahoru, nebo kladli nůž alespoň vedle pole, aby zaháněl zemního ducha; jindy naznačovali sekyrou v hlíně kříž nebo jiná znamení, pomocí nože zarývali první sazeničky zelí nebo jej kladli s kopřivami pod ně. Účel obyčeje vesměs byl chápán jako obrana pole a osení proti zlým mocnostem, čarám i škodné, kdežto magické motivování nastupovalo velmi zřídka a zřejmě sekundárně.70)

s ostrými předměty souvisí částečně i použití skla a skelných střepin při setbě a vůbec při polním hospodářství, přece však jen částečně, neboť více než ostrost skla uplatňuje se v našich obyčejích jeho svítivost jako ochrana před bleskem; kromě toho účinek roztlučeného skla proti slimákům a červům vyplývá z přirozených důvodů. Jestliže finský rolník zahání skelnými střepinami s polí rez a bodlák, je možno mluviti

0 kouzelné moci skla.71) U nás však připisuje se sklu v poli obyčejně ten význam, že chrání kvetoucí rostliny před spálením bleskem, a proto se kousek skla, upevňuje na nějaké tyčce do záhonů kvetoucího hrachu.72)

Dosti rozsáhlou a jistě pestrou skupinu obyčejů při zemědělství tvoří ony zvyky, při kterých se používá starých opotřebovaných předmětů. Mezi jinými počítám k ní

1 obyčeje klásti na pole starý střevíc. Kromě okolnosti, že jde o starý, obnošený předmět, uplatňuje se ovšem i sám druh jeho, součást obuvi. Úloha obuvi v lidových obyčejích a pověrách je značná a dosti složitá, nejsouc dosud náležitě objasněna ve všech směrech, a její působení bývá vysvětlováno různě, docela pochopitelně, neboť vyskytuje se v tak různých komplexech obyčejů, v tak různém prostředí a závisí na různých názorech a kulturní výši obyvatelstva, že ztěžka bylo ,by lze hledati jednotného původu. Obuv hraje úlohu především ve svatebních obřadech, ve kterých přivábila také nejdříve pozornost badatelů, v obyčeji házeti střevícem za novomanžely, aby je štěstí provázelo v novém životě. Obyčeje s obuví vyskytují se v ceremonielu pohřebním, neboť v některých krajích házejí se staré střevíce na hromady kamení, nasypané zemřelým, ba obuvi používá se i v obyčejích, jež jsou spojeny s očekáváním dítěte na svět, neboť ženy východních národů zavěšují střevíce v chrámích nebo u svého lůžka, aby si usnadnily porod. Obuv slouží velmi často ochranou před uhranutím, používá se jí při léčení, v mnohých obyčejích týkajících se osoby nositelovy a jeho domácnosti a konečně obuv vyskytuje se i v některých