str. 82
ryje do země,60) zahání rez prostředkem voleným podle zásady podobnosti, která jest dosvědčena tak často v lidovém léčení na př. radou léčiti žloutenku pomocí zlata, růži nakuřovati růží nebo červenými kukuřičnými zrny, potřít červenou látkou nebo ovázat churavé místo červenou nití.81)
Obyčejně sahá se však k předmětům ze železa nebo z oceli nejen pro materiál, z něhož jsou zhotoveny, nýbrž pro jejich úkol v praktickém životě nebo pro jejich formu, jejichž význam se stává pak hlavním.
Známým prostředkem, o kterém se věří, že přináší štěstí, bývá podkova; jestliže se však přibíjí na práh nebo vůbec na dveře, jak je daleko široko oblíbeným zvykem nejen u nás, nýbrž i mimo pevninu evropskou, prozrazuje se i obranný ráz její působivosti. Některé obyčeje jej skutečně zřejmě dosvědčují, udávajíce, že slouží ochranou před uřknutím a před neštěstím.62) Podobně jako v jiných případech, kde jde o zabezpečení objektu, používá se pak podkovy i v polním hospodářství k ochraně polností. V Polsku na př. kus staré podkovy, položený na pole bobů, může zabrániti, aby planetník při bouřce nespálil jejich květů.63)
Motivování výkonu přiklonilo se tu k obyčejům používati v čase bouřky železných objektů, ale přece obranný význam podkovy samotné je zachován. Zřejměji a také hojněji apotro-paické působení železné podkovy popisují zprávy ze Švédska, z Estonska, zejména pak z Finska, kde ji rozsévači přidávají mezi semeno nebo ji kladou při setí na pole, aby plodiny dobře rostly a byly chráněny přede rzí, dvojnásob pevně věříce v její moc, byla-li podkova náhodou na cestě nalezena, a ještě spíše, byla-li nalezena i s hřebíky.64)
Vedle podkovy používá se někdy i ocílky, jejíž důležitost stoupá s jejím úkolem rozněcovati oheň, dále prstenů, jejichž působivost je vysvětlována obyčejně podle zákonů sympatické magie. Nejčastěji bývají to však ostré a bodavé předměty, nože, sekyry, srp, hřebíky, jehly a pod., které lidová pověrčivost vyzdvihla na přední místo mezi obrannými objekty, připisujíc jim moc odvraceti všemožné nepříznivé vlivy. Ostré nářadí, především nože, sekyry a pod., kladou se pod kolébku, k šestineděl-kám, na práh domu nebo chléva, aby zlé moci a čarodějnice neměly dovnitř přístupu, nůž se zastrkuje do krmiva, přes nůž
60) Rantasalo 1. c. III., s. 17, 19 n. V Italii klasických dob byla prý (podle Ovidia) příčina rzi hledána v přílišném horku. Domnívali se tedy, že můža být zaháněna ohněm, a proto zapalovali na poli na ochranu přede rzí hromady smetí. Obranný a lustrativní význam ohně spojovali tedy, jak vysvětluje Eitrem, s magickým vlivem na obilní rez. (Litrem: Opferritus, s. 165.)
61) Hovorka-Kronfeld: Vergleichende Volksmedizin IL, s. 732, L, s. 741, 669 n.
62) Rantasalo: Ackerbau IL, s. 74, 112, III., s. 19 n.:
63) Lud X., s. 357.
64) Rantasalo: Ackerbau IL, s. 74, 78, III., s. 19.
|
|