Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 75



dne, na který připadl svátek Božího narození.28) Ve snaze, aby vše, čeho se při setí použije, bylo očištěno a chráněno, mohly býti téže péči podrobeny též jiné předměty, při setbě potřebné. Na př. zpráva z okolí Nového Bydžova svědčí, že i rozsívka před setím měla býti protažena zavřeným zámkem. Zároveň s „magickým kruhem" a protažením spojuje se tu analogické kouzlo zámku, znamenající, že i ptákům mají zůstati zobáky uzavřeny, aby nezobali obilí.29)

V Pruském Slezsku sypali semeno obručí nebo prsténcem z prutu, jinde v Německu i ve Finsku hlavicí vozového kola, nebo alespoň tři hrsti musily projiti hlavicí starého klíče.soj U Mazurů rovněž prosýpali hrách hlavou kola,31) u nadlomnic-kých horalů semeno, vzaté nadto od cizího, sypali skrz svatební věnec nebo vozové kolo, v Jordánově sypali zelné semeno otvorem ve hlavě sledě, svěceného na Bílou sobotu.32) Na slovanském jihu v okolí Nise použili k témuž účelu slaniny, v níž vyřízli otvor, stříbrného prstenu nebo proražené slunečnice.33) V Temnici sypali semeno též hlavou kola, třebaže odůvodnění přešlo v obor analogického kouzla (aby plody vyrostly velké jako hlava u kola).34) V Bulharsku sáhli pak dokonce k obřadnímu chlebu, který byl upečen z prvního nového obilí ve tvaru kola, a otvorem v tomto chlebu sypali zrno, určené k prvnímu vysetí, načež chléb obřadně lámali, uschovávajíce polovičku k obrazům svatých do- příštího roku.35) U Aromunů v Makedonii byl zaznamenán obyčej, prošiti část pšenice, která se má rozsívat, stříbrným prstenem, z prosetého zrní upéci pak koláč, který se při setí položí na pole. Výklad obyčeje přizpůsobil se však zcela zásadám sympatické magie, neboť úroda bude prý pak čistá jako stříbro a zůstane v celku pohromadě, jako je upečený koláč.30)

Protahování předmětů kruhem patří právě tak jako obcházeni mezi výkony daleko široko obvyklé, zejména v lidovém léčení a v očistných obřadech. Velmi blízké jsou především Ony obyčeje, které jsou obvyklé v příbuzném oboru hospodářských prací, při chovu dobytka a mlékařství, které doporučují prolévati první nadojené mléko prstenem, nebo které radí pro-


28) Čas. ol. mus. XII., s'. 112. 29) Košťál: Rostlinstvo, s. 139.
30) Drechsler: Sitte u. Brauch IL, s. 56; Handwörterbuch d. d. Aberglaubens IL, s. 501; Rantasalo: Ackerbau II, s. 87 n.
31) Toppen = Wisla VI., s. 773.
32) Lud XVIII., s. 215; Mater ѴШІ., s. 44. — Použití rybí anebo hadí hlavy vyskytuje se obyčejně s obyčejem zasévati do jejího oka semeno určité rostliny (často konopí), která pak, když vyroste, slouží různým kouzelným účelům': Podívá-li se někdo věncem, upleteným z hrachu, který z hadí hlavy vyrostl, přimrazí zloděje. (Lid na Hlinecku s. 184.) Opásá-li se konopím, nabude síly; nosí-li česnek, který, v ní byl zasazen, bude jist před okradením (Wisla VI. ,s. 342) a pod.
33) Srp. Etn! Zborník XVII., s. 20. 34)-Srp. Etn. Zborník XXXII., s. 108.
34) Trud. II., 18'88, s. 946.
35) Pamfile: Agricultura, s. 47.

Předchozí   Následující