str. 73
dívkám, buď nahým nebo alespoň neopásaným nebo s rozpuštěnými vlasy.21) Dodnes žijí podobné obyčeje u našeho lidu i u národů mimoevropských a svědčí, jak houževnatě se drží stará tradice po celé věky a jak všelidské jsou zásady, na kterých spočívá. Na př. Sochán ve svém spise o zemědělských obyčejích uvádí podobný zvyk, sloužící k zahnání myší, při kterém se sice nemluví výslovně o obcházení kolem dokola pole, který však nicméně hlásí se do naší skupiny: pole bude totiž ochráněno před myšmi, provede-li muž třikráte po poli svoji ženu bez oděvu se zavázanýma očima, drže ji za ručník a neohlížeje se při tom.22)
České zvyky v souhlase se středoevropskou oblastí ukazují při obcházelní polí některé variace: doporučují sice, aby člověk, obcházející pole, na kterém ptáci činí škodu, byl nahy, ale celistvý kruh kolem pole nemá býti uzavřen, aby zůstala otevřená cesta, kudy by se škodná mohla vzdáliti. Na. Čáslavsku v Hraběšíně zapsána byla rada, aby hospodář o půl noci nahý třikrát beze slova oběhl kolem pole a ukousl, pokaždé vždy v jiném rohu, po klasu. Čtvrtým rohem, na kterém nebyl klas ukousnut, má pak s pole odejiti a tudy také všichni vrabci odletí. Podle jiné zprávy má člověk nahý obejiti pole, dbaje, aby nebyl spatřen, při čemž poslední roh-pole má však přejít, aby tudy škodná jako branou mohla odejít.23) Magický kruh nemusí býti tedy celý proveden, naopak, je-li ponechána v něm brána východu, je zdůrazněn jenom jeho ochranný význam a vliv. Mnohdy namísto kruhu stačí vyznačiti toliko čtyři rohy určeného pozemku, jak se praktikovalo v některých právních zvycích starých dob. V obyčejích našeho lidu vyskytuje se tato variace zejména při zvycích velikonočního týdne, které mají za cíl vyhnati myši nebo krtky s pole nebo ze zahrady tím, že hospodář uhodí na tři její rohy cepem, aby čtvrtým rohem myši odešly.
Obdobné zvyky obíhati kolem polí, aby byli zapuzeni ptáci,, doloženy jsou ze všech sousedních zemí. V Polsku obcházející člověk rovněž má býti bez oděvu anebo má nésti kolem pole chléb, zapomenutý v peci nebo upečený prvorozeným synem.24)
Geoponika XII. 8, II. 42, 3. Srovn. Knuchel: Die Umwandlung, s. 77 n. Eitrem: Opferritus, s. 14; Scheftelowitz: Studien zu den griechischen' Geoponikern s. 8 n. Požadavek neupjatého pasu a rozpuštěných vlasů bývá vysvětlován, podle některých badatelů, jako další pomocné kouzlo, aby kruh nebyl žádným uzlem rušen a poutá.n. (Srvn. Samter: Geburt, Hochzeit u. Tod, s. 114 n.) Stejné motivy udržují se, jak jsme viděli, do nové doby u východoslovanského lidu při oborávání vesnice za epizootii.
22) Sochán: Starobylé zvyky slovenských rolníkov, s. 32. Zpráva pochází z Talaboru, pravděpodobně z Tereblji (dříve Talaborfalu) v okresu ťačovském, patřícím dnes Podkarpatské Rusi.
23) Čáslavský kraj I., 1907, s. 120. Květy 1846, s. 539.
24) Zb. wiad. V, s. 178, Mater VII-, e'. 48, Lud VI., e. 65; o chlebu, v peci. zapomenutém, zmiňuje se zpráva ve Zb. wiad. XI., s. 206; pod.'e Zb. wiad.. XIII., s. 193, má se zakopat na místě, odkud se kruh kolem pole začal;: o chlebě, upečeném prvorozeným synem, viz tamže.
|
|