str. 72
zelných předmětů dodává však magickému kruhu účinku tím, že se modlí při obcházení určité modlitby.16)
Místy následuje však obcházení až při dalším terminu práce, na př. při pletí, anebo se spojuje s určitými dny, jež nabyly významu v jarních a předletních obyčejích lidu podle tendence, na kterou jsme měli příležitost již častěji poukázali. V Lužici na příklad dívky, skončivše pletí lnu, obíhají třikráte kolem jeho záhonů, bez obleku prý, pronášejíce zaříkání, aby vyrostl vysoký až po jejich ňadra; podobný zvyk byl zaznamenán i v jiných krajích Německa.17) V Rusku v kostromské gubernii obíhají dívky při pletí brázdy o půlnoci tak, jak je matka na svět zrodila, čímž má být setba ochráněna před červy, ostrou jinovatkou, úpalem i přívaly.18)
Určité významné dny, kdy se má obcházení konati, bývají zvláště den sv. Jiří, velikonoční svátky, den 1. května nebo Nanebevstoupení Páně, při čemž obyčej obcházení spojuje se mnohdy nejen s kouzlem nahoty, nýbrž splývá i s oním vycházením do polí a s rituelním požíváním pokrmů, o kterém jsme se již zmínili. Podle zpráv z našich československých krajin má se obcházeti kolem polí v noci před svátkem sv. Jiří; na př. v Krkonoších traduje se podání, že hospodář, který chce, aby mu obilí hodně rodilo, má oběhnouti v předvečer svátku toho nahý kolem pole. Častěji však koná se zvyk ten až v týdnu velikonočním, kdy hospodáři chodí za dne kolem polí s úmyslem posvětiti je, zastrkujíce do rohů pole kočičky a dřevěné křížky nebo i vajíčka, místy pojídajíce při tom velikonoční mazanec.19)
Často uzavírá se magický kruh kolem polí bez jakéhokoliv určení dobového, zato však se specielním, typickým účelem obránit úrodu před škodnou, před ptáky, myšmi nebo housenkami a pravděpodobně koná se tehdy, když se objeví toho potřeba. Zvyky tohoto druhu jsou rozšířeny daleko široko a dosvědčeny jsou již od klasického starověku, kdy výslovně sloužily k zahánění škodné s poile. Pliniovy zprávy, které uvedl ve svém obsáhlém a obsažném díle Historia naturalis, udávají zřejmě, kterak červy s pole může zahnati žena, jestliže v době své menstruace nahá obejde kolem pole.20) Též starší řecká sbírka hospodářských předpisů Geoponika zmiňuje se o obyčejích obcházeti pole, při nichž hlavní úloha patří ženám nebo
16) Sébillot: Folk-Lore de France III., s. 458.
17) Schulenburg: Wend. Volksthum, s. 116; srov. Drechsler: Sitte u. Brauch IL, s. 53, Andrěe: Braunschweiger Volkskunde, s. 167, Meyer: D. Volkskunde, s. 225.
18) Melnikov: V lěsach. Viz Kubín-Polívka: Povídky z českého Podkrkonoší III., s. 722. (Rozpravy České Akademie, tř. III., č. 57.)
19) Zvyk obcházeti v den sv. Jiří zapsala jsem v Krkonoších. — O velikonočních zvycích srovn. str. 37, 92; zvyk drobili mazanec na pole -zapsán v Č. L. XlV., s. 111. O podobném zvyku o svatodušních svátcích obcházeti kolem pole s mazancem, srovn. Adámek: Lid na Hlinecku, s. 201, 196, Sborník okresu hořického, s. 199.
20) Plinius: Historia naturalis XXVIII. 78 (23). Srovn. Knuchel: Die Umwandlung, s. 77.
|
|