Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 71



Valnou většinou týká se však obcházení samotných polí, ať již se děje bezprostředně při setí, dříve nebo později. Náš lid připojil zvyk obcházeli pole k určitým svátkům anebo jej doporučuje konati na obranu proti ptákům v době, kdy nejvíce pole ohrožují. Jinde provází však obcházení již počáteční práce orání i setí. Zejména v severních zemích ve Finsku a Estonsku zaznamenáno bylo mnoho zpráv o ochranném obcházení kolem polí již při pálení lesa, určeného k založení pole. Ten, kdo má káceti les, opíše sekyrou kruh jednak kolem sebe, jednak kolem stromů, které má poraziti. Hoří-li již dříví na zemi, obchází kolem, aby se oheň nešířil dále, než je třeba, docela obdobně, jako když podle pověr našeho lidu obchází se kolem hořícího stavení, aby se oheň nerozšiřoval. Zvláště důležité je však ohraničení pole ochrannou čarou nebo dokonce brázdou při orání anebo při stavění plotu kol role, jejichž obranný význam je zdůrazňován ještě pomocí předmětů, které obcházející nosí s sebou, jako jsou na př. věci, které byly ve styku s mrtvým, pochodeň, železo, hromový klín a pod.11) Ve slovanských krajích, na příklad v Karpatech v Pečenižyně, obchází hospodář ještě před započetím orby pole se svěcenou „palmou" velikonoční, aby zloději úrody nekradli, zesiluje tedy magický kruh působením svěcených prutů.12) U Mazurů radí, aby po vysetí hrachu obešla kolem pole dívka nebo alespoň aby byla nesena kolem něho její košile, věříce, že tím bude ochráněno proti hmyzu. Jako vlivný prostředek uplatňuje sé tedy opět kouzlo ženského těla a oděvu.13) Velmi často musí se obcházení prováděti se zavřenýma očima, aby ptáci neviděli obilí a nevyzobali ho, při čemž analogické kouzlo nabývá vrchu nad samotným úkonem obcházení. K tomuto obyčeji dochází nejčastěji v pozdějším období, když obilí zraje, ale některé zprávy přiřazují je již k setí. V Chorvatsku obchází rozsévač záhon při setí konopí, v Německu obchází pole při setí obilí.14) Jinde v Německu musí po dosetí pokřižovat semeno a večer po západu slunce musí se objet kolem pole s obrácenými branami, anebo musí být pole oboráno, sice přijde na ně Bilmschnitter.15) Rovněž ve Francii byl zaznamenán zvyk, přikazující rozsévači, aby po ukončení setí. třikráte obešel kolem pole; namísto kou-


nejen kolem pluhu, nýbrž i kolem pytlů se semenem, když jsou vyvezeny na pole: Srovn. Rantasalo: Ackerbau L, s, 66, IL, s. 84, UL, s. 21, 63.
11) Rantasalo: Ackerbau L, s. 10 n., 32 n., 40 n., 82, II., s. 84, III., s. 18,
27 n.
12) Lud XII., s. 298.
13) Toppen = Wisla VI., s. 773.
14) Zb. N. Ž- VIL, s. 185; v Německu v Branclenbursku rozsévač obchází po třikráte kolem pole při setí žita, klada ve všech rozích po hrstce země, aby bylo obilí chráněno před hmyzem a ptáky. (Z. V. f. V. L, s. 186.) Při setí rozsévač obchází pole i v Durynsku (Witzschel: Kleine Beiträge IL, s. 216^.
15) Meyer:'D. Volkskunde,-s. 220, Köhler: Volksbrauch, Aberglauben, Sagen und andere alte Überlieferungen im Voigtlande, s. 412. "

Předchozí   Následující