str. 68
Obcházení polí a prosýpání semene kruhem.
Z úkonů, které mají poskytnouti poli ochrany, uvádím především zvyk obcházeti kolem pole. Obejitím, po případě i oboráním má se totiž vytvořiti kolem pole „magický kruh", který je má chrániti, jeden z velmi rozšířených a z dávných dob doložených kouzelných prostředků, vyskytující se jak v kultech, tak i při čarách, léčení a pod.
Vytvoření kruhu kolem předmětů většinou sleduje jeden účel, třebaže různými odstíny zabarvený, totiž vykouzliti kolem předmětů nepřekročitelnou mez, která by je dělila od okolního světa. Kruh tvoří se obyčejně k ochraně objektů, které jsou uvnitř něho, takže vyznačená mez jako hradba nějaká brání přístupu zlým vlivům zvenčí a chrání vše, co jest uvnitř jeho obvodu. Stačí vzpomenouti kruhu, jejž kreslí kolem sebe čarující osoba, aby ďábel neměl k ní moci; stačí poukázati na obcházení kolem kolébky s dítětem neb obíhání kolem domu a pod., konané proto, aby zlým mocem, čekajícím na vhodiný okamžik, zamezen byl přístup k dítěti nebo vstup v lidský příbytek.1)
Kromě toho působí však magický kruh i uvnitř svého obvodu, nejen proti nebezpečenství, hrozícímu zvenčí, nýbrž zapuzuje i škodlivé vlivy, působící uvnitř, které již zasáhly onen objekt, jenž má býti ochráněn. Jen tak lze vysvětliti na př. známé oborávání vesnic, v nichž zuří dobytčí mor a vůbec nakažlivé choroby, které se koná za tajemných okolností v noci, pluhem taženým začasté dívkami a ženami, oblečenými v pouhých košilích nebo bez obleku, s rozpuštěnými vlasy, za křiku a zářili ání, které tak častokráte popisují zprávy z území východních Slovanů a které bylo známo kdysi i v západních zemích, neboť brojí proti němu církevní zákazy palatinského kodexu již v VIII. století. Oborání vesnice v případě epizootii nemůže mít za účel zabránit příchodu nemoci, která již ve vsi vypukla, nýbrž vyorání brázdy kolem vesnice vyznačuje jen hranici území, kterého se očistná kouzla týkají, takže působení kruhu směřuje do jeho centra, odkud se musí hrozivé nebezpečí zahnat pryč.2)
Obdobné působení, vztahující se na území uvnitř kruhu uzavřené, jeví se pak i v těch lidových obyčejích a pověrách,
1) Srovn. studii Knuchela: Die Umwandlung in Kult, Magie und Rechtsbrauch, Schriften d. schweizerischen Gesellschaft f. Volkskunde, sv. XV., v níž je snesena řada dokladů.
2) O staré zapovědí, uvedené ve sborníku Indiculus superstitionum jako XXIII, článek „De sulcis circa villas", pojednává Zíbrt: Seznam pověr a zvyklostí pohanských, s, 125 n. O východoslovanském zvyku „opachivanie" srovn. Sumcov: Kulturnyja pereživanija s. 85 n., kde je uvedena podrobněji příslušná literatura, dále Zelenin: R- Volkskunde s. 66 :n., týž: Opisanie s. 73, 796, Etnografičeskoe Obozrěnie LXXXVI.—LXXXVII. Nro 3—4, s. 174 n. — O centripetálním významu kruhu v době dobytčího moru srovn. V. V. Bog-danov: Dřevme 1 sovremennye obr jady pogrebenija životných v Rossii, tamže CXL—CXII. Nro 3—4, s. 42. n.
|
|