str. 67
II. Obranné a očistné obyčeje při setí.
Přecházíme k obyčejům, které mají za úkol ochránit pole a semeno a zajišťovat jim bezpečnost. Je třeba nejen dodati novému osení žádoucích vlastností a působiti positivně k jejich zdaru, stejně důležité je zabezpečiti pole také před škodou. Nebezpečenství, které může ohroziti veškeru práci rolníkovu, je mnohonásobné, a čím pověrčivější je lid, tím je mnohotvárnější: na jedné straně je to krupobití nebo škodlivý hmyz, myši a pod., které působily škody člověku již od prvých dob, kdy vzniklo zemědělství, a které lidé snaží se zapuditi, na druhé straně hrozí škodlivé vlivy nejrůznějších kouzel, čáry zlých sousedů a čarodějníků nebo zlé úmysly zlodějů, a čím je primitivnější lid, tím strach před zlými čarami nabývá převahy nad obavou před škodnou přirozenou. Při tom je však zarážející, jak málo se oproti lidským a zvířecím škůdcům projevuje vliv jiných bytostí, existujících mimo přirozený svět.
Prostředky, které mají ochrániti pole a osení, provázejí veškeru práci od prvních příprav půdy a semene až po ukončení setby, ba některé opakují se i v dalším období, dokud obilí neuzrálo a dokud mu hrozí jakákoliv škoda. Právě tak jako tomu bylo u obyčejů podporujících vzrůst úrody, tak i ochranných prostředků používá se jak při orání, tak i při chystání semene i při samém vysévání v půdu a obranné úkony druží se ke každé téměř práci.
Bylo již uvedeno, kterak rolník hledí především posvětiti své pole a svoje konání žehnáním a modlitbou, a je nutno znovu poukázati na tento rys, vyznačující nazírání našeho lidu, alespoň v nedávných dobách všeobecně platné. Víra v posilující i ochrannou moc žehnání a modlitby zůstává u našeho lidu pevná a jeví se nejsilnější i v případech, když se i pověrečné tradice ještě zachovávají.
Vedle toho staré obyčeje dosvědčují, že se užívalo prostředků, které naprosto nevycházejí z víry v Boha: dosvědčují různá kouzla, tradovaná podáním,. а.i důvěru v.různé ochranné předměty, jejichž řada není malá. Takovýmto obranným a ochranným výkonům a prostředkům budiž věnována nynější kapitola, hledící k principům, ze kterých vyvěrají a kterými se do posledních dob udržovaly, ať již se konají posud anebo ať ustoupily již z denního života v oblast podání a vzpomínek,
|