Úkol nahosti v lidových obyčejích je rozsáhlý a setkáváme se s ním v dlouhé řadě léčebných i magických prostředků celého světa, Ve starověku požadovala se nahost při úkonech kultu, při obětech, modlitbách, mystériích a pod., u primitivních národů nezbytná je při mnoha 'obyčejích, na př. i pohřebních, právě tak u našeho lidu požadována je při různých kouzlech čarodějnic, které nahé čarují n křížů a v noci prvého května s mlékem, dále se žádá při sbírání čarodějných bylin, při věštbách o Štědrý den a na sv. Ondřeje, zejména pak při obcházení polí, zahrad, stromů a p. Nahost stává se jakýmsi všeobecným kouzelným prostředkem, který se vyskytuje mnohdy jako pouhý atribut bez odůvodnění. Z množství případů vyplývá pak různost výkladů, kterými byl význam nahosti vysvětlován, zejména ve spojení s vírou v 'démony a v moc tabu, ale správně podotkl Meyer, že význam její není ještě dokonale objasněn.136) Heckenbach, studuje kulty starověkých národů, zdůrazňoval styk člověka se zemí a tabuování všeho, co přišlo ve spojení s bohem. Arnaudov naproti tomu, zabývaje se obyčeji svatojanského cyklu, vyzdvihl tabuování člověka samotného a jeho imunitu proti démonům.137)

Zbaviv se šatu zapuzuje člověk zlé moci oď sebe i od míst, po kterých kráčí, tím je chrání a propůjčuje jim bezpečnosti, a tento důvod nejpravděpodobněji projevuje se i v našich zvycích. V agrárních obyčejích přistupuje sice ještě jiný motiv, význam lidského těla pro plodnost, který zřejměji se projevuje v řadě obyčejů odkrývati určité části těla, ukazovali je, sedati si na zem, na rostliny a pod. Avšak u našeho lidu, právě tak jako při zvycích kouleli se po poli, ztěžka lze oidkrývati účel, jaký sledují akty primitivnějších národů, na př. marockých žen, které mají pracovali na poli bez spodního oděvu, aby posílily plodnost pole. U evropského lidu příliš se ustálilo domnění, že lidské tělo zapuzuje démony a vůbec nepříznivé vlivy a chrání před uhrančivým pohledem, víra, která se šíří od klasických dob a která se zračí i v amuletech proti uhranutí,138) takže je velmi těžké odkryti dnes motiv produktivního působení vedle ochranného, když oba slouží k dobru úrody a splývají.

V západních Čechách podle německé zprávy má se síti len před východem slunce, když selka se odkryta naň posadila.139) Zejména však ve Finsku, v tomto zákoutí primitivních pověr, doporučuje tradice, aby ten, kdo sázel zelí, posadil se odkrytý na první saze nicku, pak roste dobře. Rozsévač lnu pák má se

136) R. M. Meyer: Altgermanische Religionsgeschichte s. 142.

137) Heckembach: De nuditate sacra sacrisque vinculis s. 8 n.; Arnaudov: Studii s. 419 n.

138) Stemplinger: Antiker Aberglaube in modernen Ausstrahlungen s. 85; Seligmann: Der böse Blick II. s. 206; Anthropophyteia IV. s. 170. 139) John: Sitte und Brauch in Westböhmen s. 196.