svědčují staré mravoučné spisy a kázání, které neskrblí výtkami proti běsovským hrám a tancům, při nichž lid propadá „bludům" a ženy i dívky, oddávajíce čest svou ďáblu, propadají hříchům.124) Zatracované hříchy soustředily se hlavně kolem kupalských slavností při sobotkách a slavení „Jána", jejichž he-teristický ráz odhalily zejména úvahy Veselovského a Aničkova a jenž zdůrazňován bývá i při svato jánských zvycích Estonců.125) Než i jarní hry a písně mládeže, jako vůbec celé období, jsou plny erotických prvků. Aničko v ve své výstižné studii ukázal, jak jest základním motivem mnohých písní a obřadů vybírání ženichů a nevěst a jejich snoubení. Velmi mnoho přísluší počitati na vrub těchto emocí, které i Westermarek spojoval s jarním obdobím a které souvisely v staré době s únosy nevěst a uzavíráním sňatků. Neposlední místo patří však i vlivům předoasijských kultů Adonise a Tamuze, které vnášely svůj erotický ráz do lidových slavností.

Než předletní slavnosti ukazují úzké vztahy i k hospodářství a k úrodě, v době, kdy se blíží k uzrání a kdy se hlásí nejsilněji zájem o její zdar, a vidíme skutečně, že starost o blaho statku a sklizeň probleskuje v řadě obyčejů, jak při pálení ohňů, tak i běhání po polích a j. Ale i v tom případě, kdyby i obyčeje he-teristického rázu byly uváděny v souvislost s úrodou, zůstávají vázány k slavnostem na prahu samého léta, kdežto málo pohnutek budí domněnky, že by se vztahovaly i k době setí.

Kromě toho v obyčejích lehati na zem a kouleti se po poli nelze přehlížeti ještě jiného momentu, který podržel svoji platnost v jiných variacích zvyku a pro který svědčí i podobné akty za jiných příležitostí, totiž sdělování síly. Při tom uplatňuje se právě okolnost, že zhusta je obyčej prováděn toliko jedinou osobou, což nemusí být teprve sekundárním zjevem.

Běloruská tradice vysvětluje známý obyčej kouleti se po poli na konci žatvy zajímavým odůvodněním, které žnečka pronáší, převracejíc se na zemi se snopem: нивка,нивка,атдаймаюсилку, якъ я na табѣ хадила, силку ранила. Podobně při přechodu od žetí jednoho obilí k druhému žnečky ve vologodské gubernii převalují se po poli říkajíce: жнива ты жнива, дай ка мнѣ силы на овся-ную жниву 12в) Zelenin, který poukázal na takovéto náhledy ruského lidu, shromáždil řadu svědectví z jeho území a obyčej kouleti se po zemi vysvětloval přenášením síly země, která přechází jednak na člověka s cílem profylakticlko-léčebným, jednak na úrodu a zaseté podniky s cílem agrárním.127) Domněnku o- přenášení síly vyslovil rovněž Mannhardt, dovozuje ovšem, dů-