V srbských krajích však z prečanských nížin podunajských podány byly informace 01 jiném ještě významu takovýchto obyčejů, konaných manželi za večera v poli nebo v zahradě. Z nich zajímá zvláště zpráva, že zvyk, vysloveně erotického rázu, prováděl se na poli po zasetí kukuřice, avšak přece v den svatého Jiří, na místě tom pak zapálen oheň, právě tak jako bývá pálen v zahradách po provedeném zvyku v den čtyřiceti mučedníků.122)

Srbské popisy přibližují nás k výkladům, které byly o těchto obyčejích vysloveny. Byly proneseny domněnky, že původ jejich, zejména pokud jsou uváděny v souvislost se zdarem úrody, vychází z podnětů erotických a obyčeje ty že vyrůstají ze snahy posílit plodnost polí a úrody podle zákonů sympatické magie vlastním jednáním,, zejména v kritických chvílích květu. Výklady ty opírají se o hojné doklady o extremitách mládeže při jarních slavnostech nebo někdy i dožinek, jejichž groteskní příklady uvedli iż Německa Mannhardt nebo z Bosny Krauss, zejména však staví na dokladech ze života mimoevropských národů, přírodě bližších, které dosvědčují skutečné soužití při agrárních obřadech, společností schvalované, ba mnohdy i ri-tuelně přikazované. Frazer, Preuss a konečně,i Mannhardt123) snesli dostatek důkazů, jmenovitě klasické zprávy o- národech Ameriky a Indie, z nichž dostačí, myslím, uvésti několik ukázek. Tak u domorodců ve střední Americe čtyři dni před zaséváním semene v půdu předepsána byla přísná zdrželivost v jídle i pohlavním obcování, aby v den setby všichni tím plněji oddali se obřadům soužití, které kněží předpisovali jako požadavek, nezbytný pro plodnost setby, některé osoby pák dokonce byly vybrány, aby splnily obřady coitu ve chvíli, kdy první zrna setby se ukládají v zemi. Příklady takové naprosto nejsou ojedinělé, většinou však připínají se k pozdější době vegetačního procesu před květem nebo zráním obili. Někdy ovšem nedochází k veřejným slavnostem, nýbrž obřady zachovávají v tichosti toliko jednotlivé rodiny, majíce na mysli prospěch jen vlastního hospodářství, na př. na Javě, kde se pokládalo za nezbytné, aby muž i žena v době, kdy rýže začíná kvésti, zůstali v noci v poli. O starých Peruáncích zachovala se zpráva o promiskuitě v době, kdy dozrávají plody paľta. Podobné zvyky dosvědčeny pak i z nového Mexika a jiných končin Ameriky a vůbec barevného světa.

Je jisto, že ztěžka hledali bychom stopy podobných obyčejů v Evropě, kde církev i světská moc podaly si ruku v boji proti erotickým výstřednostem lidových slavností, až je vykořenily.

O nevázanosti mládeže dávných dob při jarních a letních slavnostech nechybí zpráv, zejména z východní Evropy, jak do-