ných vycházkách do polí. Na velkoruském území vycházejí vesničané do< polí obyčejně o svatku Nanebevstoupení, aby hodovali venku z přinesených pokrmu, a tu, podle popisu z moskevské gubernie, dívky zastrkovaly do země pečivo v podobě žebříčku, lěstnicy, aby obilí rostlo do výše, nato válely se pak v mladém žitě volajíce, aby rostla „rož povaľnaja".114) Poše'chon-ské dívky obcházejí v týž den pole s vaječnicí v šátku, výliradně samy, bez mládenců, a pak se válejí v trávě, aby tráva i obilí narostly vysoké.116) Na Ukrajině a v západním Polsku naproti tomu děje se obřadné koulení se po roli obyčejně v den sv. Jiří, kdy lidé vycházejí do polí s potravinami a pohodovavše a pobavivše se válejí se v poli pro dobrou úrodu.110) Mannhardt pak získal z okolí Kijeva zprávu, že mladí lidé vzdalují se nakonec od starších dále do poli, kdež manželé společně převracejí se po nivě.117)

Mnohdy spojován bývá obyčej ten ,s vírou v kouzelnou moc svatojiřské, po případě svatojanské rosy, na rozdíl od Ruska však v jižních a západnějších krajích Evropy tento- motiv převládá. V Bulharsku na př. válejí se ve svatojiřské rose choří, na prvního května pak dívky a ženy spouštějí se po orosené trávě, dívky aby se vdaly, ženy činí totéž pro plodnost. V Srbsku koulejí se lidé v rose na Rusu sredu v středopostí nebo na sv. Jiří, v Karpatech převracejí se ženy v rose, aby byly čisté.118) Významný je však příklad ze Slovenska, který se vrací opět k zemědělskému významu obyčeje: když v předvečer sv. Jiří dohořely ohně na kopcích po obou stranách bošácké doliny, děvčata válejí se po oziminách, aby na nich tak vysoké stéblo narostlo, jako jsou samy. To hospodáři nejen nezazlívají děvčatům, nýbrž ještě se těší, říkajíce: „Ej, ale mi pogúľaly rež!".119) Jinde poválejí děvčata ve svatojánskou noe mladé konopí, z něhož ráno prorokují, neboť vstane-li brzy, děvče se brzy vdá. Podobnou vírou těšily se dívky i v Čechách.120) V Německu válely se dívky nahé po lnu, aby vyrostl vysoký, kromě toho pak, podle staré sbírky německých pověr, Rockenphilosophie, z r. 1709. doporučuje se v den sv. Jana válieti se po záhonech cibule, aby vyrostla veliká, a stejný obyčej zaznamenaly i novější zprávy ze Slezska a z Polska.121)