znam. časem se nezmenšil, připomeneme-li si na př. báječného Durandalu, meče Rolandova, anebo některých zbraní Achillových.

Domněnka však o moci těchto osob i věcí bývá vždy vzbuzena nějakou pohnutkou a,Lehmann pokusil se dokázati, že určitý důvod zavdal podnět k předpokladu jejímu: má-li vznik-nouti mínění, že určitá osoba nebo předmět jsou nadány mimořádnými vlastnostmi, musí buď vzbuditi přímo představu o tom anebo musí tyto vlastnosti dokázati. Buď tedy vzbudí neobvyklý jinak projev schopnosti přesvědčení o ní u určitých osob anebo upoutá neobvyklý zjev některého předmětu pozornost člověka svým tvarem, zabarvením, velikostí a pod., takže se pozorovatel nad zjevem pozastaví, jsa hotov předpokládati v nenormálním zjevu i možnost mimořádných okolností.

V takovýchto případech můžeme vším právem tedy srov-návati i nazírání evropského lidu, které spočívá na jednotných psychologických zákonech myšlení, reagujícího na. zkušenosti z vnějška. Zejména můžeme přirovnávati případy, na které jsem již poukázala, na př. význam čtverlístku, dvojklasu a pod. Původ jejich působivosti leží v neobvyklém vnějšku, nadobyčejné bohatosti, takže se jim připisuje-schopnost půso-biti plodnost anebo vůbec přinášeti štěstí. Ale v obyčejích lidových svými projevy neliší se tato moc od působivosti jiných předmětů, kterým se připisuje z jiných důvodů, tím, že byly vyznamenány, spojeny s významnými dny a okolnostmi a podobně.

V našich obyčejích při zasévání setkáváme se s takovouto mimořádnou působivostí na př. při míchání významného zrna, zejména z dvojklasu, mezi semeno; ale kromě toho chtěla bych poukázati na využití mimořádných schopností pro zvýšení výtěžku sklizně v jiném ještě směru, a to při výběru osoby rozsévačovy, který svou způsobilostí má přivoditi zvýšený zdar úrodě.

K rozsévání, zejména pak k zahájení setby, vybírá se vždy zvláště vhodná osoba, obyčejně podniká je sám hospodář jako majitel polí i sklizně, místy hospodyně jako ženský princip k tomu ještě vhodnější. Jestliže však u nás začíná hospodář setbu mocí svého postavení nebo z obezřetnosti, u polského lidu na př. zaznamenány byly poučné pro nás názory, neboť tam nedají ani za nic síti tomu, kdo sám nemá majetku a polností, ba ani brázdy zaorat nesmí na poli ten, kdo sám nemá hospodářství. Zřejmě obávají se, aby nepůsobil špatně na úrodnost polí, které by tak chudě rodilo a tak špatnou úrodu přineslo, jak chudým a chatrným je rozsévač. Někdy jest povolán rozhodit první hrsti kněz (v Rusku), místy ten, na koho padl šťastný los.107)

Některé zprávy však zdůrazňují požadavek, aby setbu zahájila osoba zvláště vybraná, zvláště šťastná, která má