str. 51
Účel proutků velikonočních, určován je různě, jak se vyvinulo motivování v kterém kraji, ba možno říci, že determinování účelu závisí na drobnějších ještě výkladech jednotlivců, jak jsem poznala za svého sbírání.
Směr objasnění dán byl účelem: proutky mají působiti příznivě na úrodu a další vysvětlení, působí-li produktivně, aby se hodně urodilo a úroda byla požehnána, anebo jako ochrana, zejména před krupobitím, snětí a myšmi, nastupuje od případu k případu, takže někdy bývají oba důvody kladeny vedle sebe. Předmět, který prospívá a který je nadán určitou mocí, může, podle vývoje myšlení, uplatnit se jako ochrana, tím spíše, jestliže je v kostele posvěcen. Dalším krokem v tomto směru učiněném je pak — v katolických oblastech — zastrkování křížků do pole, kterým již pro jejich tvar se přikládá moc zabezpečiti roli před zlými vlivy, kromě toho zhotovuji se z významného materiálu, z dřeva páleného na Bílou sobotu při ohni, na kterém se spalují oleje, anebo se zhotovují z proutků svěcených kočiček, někdy pak byly chystány ještě složitějšími přípravami, takže se staly skutečným talismanem.95) Obyčeje ty patří však cyklu velikonočních zvyků, nesouvisí přímo se setbou a setkáme se s nimi ještě „ při prostředcích ochranných.
Jen řídké celkem zprávy zmiňují se o tom, že se do polí zastrkují ve velikonočním týdnu proutky nesvěcené, většinou však z týchž důvodů jako kočičky anebo specielně s účelem zaháněti krtky; v tom případě vyvěrá však zvyk z jiných příčin, z důvodů rationalistických a obranných a dotkneme se jich v příští kapitole.
O r e n d i s m u s.
V uvedených případech vlastnosti určitého předmětu, určité věci přenášejí se na pole, semeno nebo zaseté rostliny. Předmět cení se nejen sám o sobě, nýbrž pro určitou specifickou svou vlastnost, a čím více jest užitečná a žádoucí, tím větší význam má onen předmět, neboť vlastnosti ty, které jsou prou příznačné, sdělují se bylinám nebo předmětům jiným. Na tomto principu zakládá se množství obyčejů a praktik, z této víry vychází nepřehledná řada léčebných prostředku a remedií, pro které všeobecná etnologie přijala název „medicine" a které „medicinman" vybírá ze spousty předmětů právě podle jejich vlastností, kterými se projevují, kterými vynikají; jeho umění a výsledek jeho prostředků záleží právě v tom, aby
95) Čeněk Zíbrt v Českém Lidu (XXVI- s. 276) uvádí některé starší zprávy o velikonočních křížcích, kromě nich pak i složitý předpis ze XVII. stol., který si zaznamenala Alžběta Lidmila z Lisova a který předpisuje zhotovovaťi křížky z těsta, velmi složitě připraveného z mnoha kouzelných prostředků, z nichž jmenuji na př. tlučené kosti svěceného jeřábka, popel od popeleční středy, mouku z obilí svěceného na sv. Štěpána, sluneční rosu, vosk z hromnič.ní svíce, postřihaný kousek evangelia sv. Jana a j., takže křížky musily být skutečně plny kouzelné moci.
|
