Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 48

přikládala zvláštní moc působiti k tomu, zvláštní schopnost povzbuzovali vzrůst a zdar zasetých plodin. Zejména len se jistě urodí a vyroste vyšší a bohatší, jestliže se vejce přidá k jeho semeni, anebo, ještě častěji, jestliže rozsévač sní připravená vejce.86)

Podobně i při setí obilnin působivost vajec přispívá ke zdaru úrody, u nás tedy zejména při první orbě, předcházející setí. Jinak z valné části se uplatňují vajíčka velikonoční, která se zahrabávají celá nebo jejich skořápky, anebo se skořápky sypou na zelné sazeničky, a není nemožné, že absorbovala ve svůj okruh používání vajec obyčejných, profanních. Jak každý sběratel mezi lidem sám poznává, zvyk zahrabávati velikonoční vajíčka do pole dosud stále se traduje a s oblibou koná, nadán jsa jistou dávkou zbožnosti a poetičnosti, kdežto obyčeje při samotném setí mizejí jako pověra. Velikonočním vajíčkům obyčejně připisuje se význam chrániti obilí proti krupobití a proti sněti, k čemuž přispívá jistě neposlední měrou spojení se slavnými svátky a svěcením, kromě toho však i sám vývoj myšlení, směřující od pojmu moci k pojmu ochrany, jak řadu příkladů ukáže nám vznik apotropaických prostředků. Ale mnohdy zprávy mluví výslovně o positivním působení na úrodu, ba i na plodnost pole, stromů a pod.87)

Vejce pokládají se tedy podle lidového mínění za předmět obzvláštní působivosti, jejíž příčina je vykládána velmi rozmanitě a jež skutečně vychází z různých důvodů, mezi nimiž při setbě ani spojení s chlebem setí nepatří k posledním okolnostem. Ale mnohdy, a to častěji, není vůbec udáno vysvětlení, takže vejce se stává jakýmsi universálním kouzelným prostředkem, jehož rozšíření nabývá v lidových pověrách pak takového rozsahu.

Mezi důvody toho přistupují okolnosti, na které bylo již poukázáno:88) vejce je nejpřístupnější produkt v hospodářství v jarním období, jehož je sdostatek, ano nadbytek, je předzvěstí vracejícího se jara a bývá vítáno i písněmi; vejce je předmět maličký, levný, lehko dostupný, je právě tak upotřebitelný objekt jako oblíbená potrava; jeho význam konečně stoupl neskonale spojením s velikonočními svátky, s pomlázkou a církevním posvěcením, takže velikonoční vejce zaujala významnou úlohu v obyčejích, nastupujíce mnohdy namísto obyčejných produktů a v některých případech působíce dokonce na rozvětvení starších obřadů.


86) Č. Lid VI. s. 133; Sborník českého jihových. 1929 s. 83; Odpověď na dotazník z okolí Královic a Přeštic; Bartoš: Morav. Lid s. 283; Čas. mus. sp. III. s. 29; Jahn 1. c. 197; Kuhn u. Schwarte 1. c. s. 355; Würt. Jahrb. 1904. s. 108; Glas. Z. M. VI. s. 631; Srp. Etn. Zb. II. s. 51. 262; Pamfile 1. es. Haj.
87) O zvycích při orání srovn. Grohmann: Aberglauben u. Gebräuche s. 143; Sb. m. sp- III. s. 129; o velikonočních vejcích na př. Č. L. II. s. 601, XXVII. s. 280; Od Ještěde k Troskám III. s. 90; Z. f. ö. V. II. s. 310; Lud XII. s. 214.
88) Lippert: Christentum s. 602; Aničkov: Vesennjaja obrjad. pěsnja I. s. 308.

Předchozí   Následující