str. 40
čeněgů v IX.—XI. století, nebo snad už v VI. a VII., ustupujíce tlaku Avarů. Bylo tedy po mém soudu už v X. a XI. stol. v severních Uhrách četné osídlení ruské i v pásmu lesním i v nížině pod ním, jak také vyznívá ze zprávy Anonymovy.
Po přečtení knihy prof. Petrova vidím sice, že dosavadní domnělá bezpečnost některých pramenů byla jím otřesena, ale ne všech a zejména trvám na tom, že zpráva Anonymova, podle níž potomci Rusů, přišlých s Almošem, žili do jeho (Anonymovy) doby v Uhrách, je zprávou positivní potud, že dosvědčuje věrohodně, že východní Slované, známí tehdy pod jménem Rutheni, žili už v značném počtu ultra indagines nejen na konci XII. století kdy Anonymus psal, ale, jak z celé zprávy vysvítá, delší dobu před tím. Pokládáni byli za potomky Rusů Almošových a ne za nové přistěhovalce.
Jaká je však ta „delší doba", nedovedu přesně pověděti. Že sem utíkali před Pečeněgy a Maďary v IX. a X. století, nebo docela před Avary v VI. a VII. století, je jen pravděpodobná domněnka. Archeologických nálezů není tak mnoho, aby nám tuto otázku pomohly rozřešit, ačkoli možnost časné invase nepřímo podporují.2) Ale, že žili v severních Uhrách a to i uvnitř lesního pásma, jež někteří pokládali za neprostupné, dávno před XII. stoletím, ukazuje mi dnes ještě jedna věc, o níž není v knize Petrovově zmínky, a jež má ovšem význam i pro problém slovanského osídlení Slovenska a karpatského Polska.
Přišla mi totiž na mysl otázka: kdo dal Slovanům všechna ta neslovanská jména řek a hor v lesnatém pásmu karpatském? Od koho převzali jména jako Tatra, Matra, Fatra, Beskid, Vyhorlat, Gorgan, Pietroš, Mončul, Magura, Opreša, Muráň, Laborca, Latorca, Bodrog, Poprad, Iza, Hernad, Te-rešva, Torysa, Boldva a podobná?
To mohou býti jména buď thrácká (dácká), nebo illyrská, keltská, nebo docela předarijská.3) Převzetí jich od Slovanu znamená, že se Slované po příchodu do hornatého a lesnatého pásma setkali ještě s Thráky nebo Illyry, nebo anarijským pra-národem.
Je nyní možno říci, že tento styk a převzetí udály se teprve ve XII. a XIII. století po Kr., kdy se podle některých maďarských historiků Slované počali teprve usazovat na severu Uher? Je možno předpokládat, že staří Thrákové, nebo Illyrové, nebo anarijský pranárod, nebo nějací keltogerm. prostředníci žili v horách ještě do XII. a XIII. století? Nevím, zdali by se
2) Za to archeologie vyvrací rozhodně námitku, kterou slýchávám, že pralesy severouherské nemohly býti osídleny před XII. stoletím. Neboť v několika směrech, patrně při starých obchodních cestách, je zde hojně nálezu, depotů, sídelných vrstev, hradišť a i hrobů už od doby neolithické, jež neomylně svědčí, že lesy nebyly tak neprostupné, jak se některým zdálo, zejména směrem k Popradu, Užoku a Vereckám. Tudy mohly dobře pronikati i celé tlupy kmenové. Srv. soupis nálezů J. Pasternka, Ruské Karpaty v archeologii (Pr. 1928), 157, 166, 183, 190 sl.
3) Také na Rumuny mohlo by se mysliti, ale většina jmen je jistě před-rumunská. Ostatně je to věcí filologů.
