str. 39
21. Ach, nevěsto přerozkošná,
jež se již s námi loučíš
a již do stavu manželstva
svatého vstoupit míníš,
přijmi od nás ty věnečky
tvojí ctné poctivosti,
jež jsme ti vily družičky
podle tvojí žádosti.
|
a) Pjseň pro sslechetné newěsty u wečer před kopulacj při wěnců wjti, y také pro Družičky. (Obrázek: široký proutěný koš, plný kvítí.) 11,2—8,8 cm, 8 stran, (1319). Tato píseň jest na stranách 7. a 8. za nápisem: Pro družičku, za písní: Přerozkošný stav manželský, (946).
Nápěv není udán.
22. Ach, nevím, co mám dělat,
když já slyším pomlouvat
ten sedlský lid spracovaný,
ode všech je šymfovaný,
od mnohých v světě lidí,
jak se to samo vidí.
|
(Příště dále.)
L. Niederle:
Počátky slovanského osídlení v Podkarpat. Rusi.
Profesor A. Petrov vydal právě knihu metodou i obsahem velmi cennou,1) jejímž cílem je ukázati, jak prameny, o něž se dosud opírala historiografie Karpatské Rusi, jsou nejisté, sporné nebo zcela bezcenné. Speciální úkol knihy obrací se k listinám z let 1391—1498, ale obsáhlý úvod obírá se otázkami prvního ruského osídlení a s ním spojených pramenů. A k tomuto úvodu bych rád připojil několik kritických poznámek.
Prof. Petrov, jako v celé knize, tak i v této speciální věci stojí na značně skeptickém stanovisku a zejména se staví proti thesi, která Rusy umísťovala pod naše Karpaty do lesnatého pásma inter a ultraindagines před XII. stoletím. Prof, Petrov rozlišuje ve své práci mezi východními Slovany a Rusy, t. j. Slovany přijavšími již jméno Rus a přicházejícími s ním. Tito pro něho neexistovali pod Karpaty před XII. stoletím, neboť ani vypravování Anonyma notaria krále Bely o příchodu Rusů s Maďary není věrohodné, ani zpráva Hildesheim-ských annálů o Emmerichu vévodovi „Ruizorum" z r. 1031, ani zpráva o marce „Ruthenorum" ve Vita Chunradi z XII. století, nebo o Alpách (Karpatech) ruských u Kezy Gesta Hungarorum a v listině z roku 1285 atd. Všechny tyto zmínky o Rusech v severních Uhrách prof. Petrov zamítá a připouští jen, že východní Slované před tím, než přijali jméno Rusů, mohli se menšími houfy dostávali přes Karpaty do přilehlé nížiny snad už v IX. nebo X. století, event. i dříve, ale soudí, že pro to není žádných dokladů, a že se to nedá dokázati ani z historie, ani z archeologie (srv. str. 12, 26, 72, 78, 79).
Zajímal jsem se také ve svých Starožitnostech o počátky ruských Slovanů v Podkarpatí a vyslovil tam přesvědčení, že východní Slované . (jméno ruský je tam užíváno v našem slova smyslu, vůbec jako synonynum) pronikali tam mnohem dříve nežli ve XII.—XIII. st. a to následkem tlaku Maďarů a Pe-
1) Древнѣшія грамоты no исторіи карпато-русской церкшт и іерархіп 1391—1498 r. (Praha 1930)
|
