Pověrečné zvyky tříkrálové v XV. století.

21

na př. v KeblicíCh již večer před Štědrým dnem anebo tři v Pře-lici již v advente. Dvě peruchty chodily v Rochově u Brozan za zimních večerův o sv. Barboře, o sv. Mikuláši a nejvíce na Štědrý den. Toto chození perucht na Podřipsku jest nepochybně prastarého původu; osoby dvě až tři, v přestrojení a zakuklení, někde s příšernou hlavou, hrozba dětem, jež se nepostily anebo jedly příliš, že je rozpárají a vycpou hrachovi-nou, jest zajisté obraz prvotních obchůzek, jak se zrodily z víry v Perchtu. Totéž chození se zachovalo také v okolí Rakovníka o Štědrém dni. Jen jméno jest jiné. Místo perucht chodí cem-pery.13) Perechty, jež v předvečer sv. Tří králů chodí v Milevsku (pacholek nabízí valacha, za ním děvečka vede a chválí si kozičku)14) a chození s perchtou v Plavě (okres Čes. Budějovice), kde perchta s koňskou hlavou jest provázena průvodem chasy,15) uchýlily se již příliš od původních obchůzek perecht, majíce na př. v Plavě, již docela podobu a smysl maškarních průvodů lidových v masopustě.

Na Moravě chodí v noci před Štědrým dnem a také o. Štědrém večeru šperechta, osoba bíle oděná a hrozí dětem, že jim provrtá břicho a vycpe hrachovinou.16) A tak se shoduje s pe-ruchtami na Podřipsku a s cemperami v okolí Rakovníka.

Pilní sběratelé zachytí snad tu i tam ještě některou zprávu o chození s perchtou, ale v podstatě již nezískáme ničeho, přibude jen dokladů. Naděje pak, že by mohlo býti objeveno nějaké svědectví staré, jako jest v postile Milíčově a v postile olomoucké, jest malá.

Důležitou součástí četby lidové v 17. a 18. věku a ještě v 19. věku byly tisky, jež bývaly zejména o výročních trzích nebo na poutech prodávány: písně jarmareční, rozmanité modlitby a jiné nábožné tisky, svatební řeči, herbáře a podobné spisy.

") Český Lid XIX. 166—167. Dvořák Štěpán, Perechty, klibny а Tři krále v okolí Milevska. — Týž, Lidové hry na Milevsku. V Milevsku 1916, str. 16.

15) Český Lid IV. 55—57. Janas V., Chození s „perchtou"..

10) Vídrman Osvald, Na památku národopisné výstavky v Nákle r. 1893. V Prostějově 1893, str. 4, Jiné doklady jsou v knížce Zíbrtově „Masopust držíme . •." na str. 47.