Znalost této literatury jarmareční a poutní jest důležitým předpokladem pro studium lidové četby i lidového podání a nezbytnou pomůckou pro zjišťování a hodnocení vztahů obsahu těchto tisků k vlastní tvorbě podání lidového, zvláště písní, nebo zase vztahů k zápiskům zvěroléčitelským, zkušenostmi samotných hospodářů získaným, i k obsahu velkých herbářů ze 16. a 17. věku.

Mnohá, v lidu vzniklá píseň prošla mnohými tisky jarma-rečních písní. V nich objevovaly se i písně, básníky českými složené, a tak jarmareční literaturou pronikaly ještě více mezi lidem, a to i v době poměrně nedávné, na př. národní hymna „Kde domov můj?" nebo píseň „Hej Slované", nebo některé básně českých básníků z 19. věku, jako i mnohé politické písně, vzniklé v rušném roce 1848, jako: „Hej vy páni s fráčkem" a j.

Není nezajímavo, že jarmarečními tisky z 18. věku a ze samotného počátku 19. věku se šířily též některé písně blouzni-vecké, zejména o královské svatbě.

Sbíral jsem jarmareční tisky, zvláště písně, abych také zjistil, z kterých tiskáren a jaké písně světské a nábožné se šířily po českém východě.

Samozřejmo jest, že nelze nikdy vyčerpati ani sbíráním dlouholetým veškeru látku. Také velkou závadou jest, že mnoho špalíčků, do nichž si lid zašíval písně, na trzích výročních nebo na poutech skoupené, zvetšelo nebo shořelo nebo jinak bylo zničeno a s nimi zmizela mnohá píseň, dozajista velmi zajímavá. O mnohých takových písních víme již jen z poznámek, v jiných písních vytištěných, že tyto písně se zpívají podle oněch písní, již nezvěstných.

Nicméně se mi podařilo svým sběrem shromážditi tolik látky o východních Čechách a z východních Čech, zvláště o Hli-necku, že lze si celkový obraz o tomto oboru vytvořiti podle látky, obsahující některé písně, vytištěné již v 17. věku, pak četné z 18. a 19. věku.

Tento sběr písní jsem konal tak, že jsem sbíral špalíčky písní a též jednotlivé výtisky. Špalíčky jsem rozebral a rozdělil v jednotlivé výtisky nebo zlomky a pak jsem třídil všechnu látku abecedním pořadem podle počátků textů písňových a zřídil si běžný soupis získávané látky, označované běžnými čísly, a soupisy odborové, obsahující: I. světské písně a II. nábožné písně.

Každý písňový text jest zapsán pro tyto odborové soupisy dvojmo na volných čtvrtkových listech. Na každém tomto listě jest po levé jeho straně počátek textu písně a po pravé straně jsou tituly všech různých vydání, v nichž tato píseň jest vytištěna a jež mám ve své sbírce, tak, že před titulem jest běžné číslo, jež píseň má v mém soupise běžném, pak titul výtisku, místo tiskárny a jméno tiskaře, pokud tyto údaje jsou na výtisku uvedeny třebas na konci písně a nikoliv již v titulu samém.